Archiv podle štítků: Textliní materiály

Zpracování hedvábí – od housenky po přízi

Hedvábí je luxusní přírodní oděvní materiál, který se vyznačuje mimořádnou jemností, vysokou pevností a zcela charakteristickým leskem. Hedvábí je produktem nočního motýlu bource morušového (Bombyx Mori), který je dnes plně domestikovaným hmyzím typem. Výroba hedvábí je náročná na lidskou práci, pečlivost a přesnost a i proto je kvalitní hedvábí poměrně drahým materiálem.

Samička bource morušového naklade mezi 300 a 500 vajíčky těsně před tím, než zemře. Dospělí jedinci bource morušového nemají žádné ústrojí pro příjem potravy a proto je jejich život omezený jen na zajištění reprodukce rodu – nakladení vajíček. Každé vajíčko má velikost asi jako špendlíková hlavička a po nakladení jsou vajíčka kultivována za přísně hlídaných podmínek.po dobu okolo 10 dní, kdy se z vajíček vylíhnou larvy bource morušového. Larva má po vylíhnutí délku okolo 1 cm.

Bourec morušový - motýl, kokon a housenka na listu moruše

Po vylíhnutí jsou larvy umístěny na podložku, přikrytou tenkou gázou a jsou intenzivně krmeny nasekanými morušovými listy. V některých chovech se larvy krmí i hlávkovým salátem, ale ty, které jsou krmeny listy moruše produkují lepší, kvalitnější hedvábí. Po cca 6 týdnech, kdy larva spotřebuje obrovské množství morušových listů (10.000 x až 20.000 více než larva vážila v době po vylíhnutí) a po 4 svlečeních larva přestane žrát a začne se připravovat na zakuklení do kokonu. K tomu je vybavená dvojicí žláz, které vylučují fibroin (vlastní hedvábné vlákno) a sericin (jakési gumové lepidlo, které pomáhá udržet tvar kokonu). Vlastní zakuklení trvá 2-4 dny a larva se při něm otáčí po jakési osmičkové dráze (těchto otočení provede až 300.000 než se zakuklí).

Spaření kokonů bource morušového

Zakuklené kokony jsou sesbírány a první operací je jejich třídění. Třídí se podle barvy, podle velikosti i podle celistvosti a neporušenosti kokonu. V další fázi se kokony vystaví horku – horkému vzduchu, páře nebo nejčastěji se cca 5 minut povaří. Smyslem je jednak usmrtit zakuklenou larvu, jednak narušit sericinovou část kokonu tak, aby bylo možné fibroinové vlákno bezproblémově navinout. Po vyjmutí kokonů z vody a jejich vychladnutí se jehličkou vytáhne jedno vlákno, které se začne navíjet na špulku. V jednom kokonu je okolo 2 kilometrů, ale použitelného vlákna té nejvyšší kvality (tzv. gréž) je přibližně polovina (asi 1 km). Prvních cca 500 m vlákna je podřadnější kvality a posledních cca 500 metrů je obvykle potrhaných o délce 20 – 50 cm.

Aby bylo možné hedvábná vlákna dále zpracovávat (průměr vlákna je 5 – 10 μm) spřadou se 3 až 10 vláken dohromady a vytvoří tak základní hedvábnou přízi. Zbytky sericinu (onoho gumového lepidla) se často záměrně na přízi nechávají, aby jí chránily při dalším zpracováním a odstraňují se až v tom nejposlednějším momentu – před barvením nebo před tkaním.

Naší nabídku luxusních hedvábných šátků najdete na www.SEKORA.cz a nabídku hedvábných značkových kravat na www.SEKORA.cz.

Kokony bource morušového

Zpracování bavlny – od sklizně po přízi

Bavlna je v současné době jednou z nejrozšířenějších textilních surovin. Její produkce přesahuje 25 miliónů tun ročně a plocha, na které se pěstuje bavlník zabírá asi 2,5% světové obdělávané půdy.

Bavlněná příze je základem pro výrobu bavlněných látek i pro výrobu bavlněných úpletů. Ale proces, jak získat bavlněnou přízi z uzrálých chomáčků bavlny na plantážích je poměrně náročný a donedávna byl i velmi pracný a spotřebovával obrovské množství ruční práce.

Až do 50. let 20. století se bavlna sklízela především ručně. Teprve v průběhu 50. let se na trhu objevily první použitelné kombajny, které se v dnešní podobě vyvíjely od 30. let 20. století ve Spojených státech (vedoucí osobou byl John D. Rust). Dnes se bavlna sklízí obvykle ve 3 sklizních, z nichž nejkvalitnější bavlna pochází obvykle z druhé sklizně. Před vlastní sklizní se bavlníky zbaví listí pomocí chemických defoliantů. Moderní bavlníkový kombajn je poměrně složité zařízení, které chomáčky bavlny nejen sklidí, ale zároveň vytvoří i kompaktní blok sklizené bavlny o váze přibližně 10 tun, který se nazývá modul.

Další nezbytnou operací je odstranění semen ze sklizené bavlny. Až do počátku 19. století se i tato operace prováděla ručně a k jejímu uskutečnění bylo zapotřebí obrovské množství lidské práce, kterou vykonávali především černí otroci na jihu Spojených států. V roce 1796 si patentoval Eli Whtiney odzrňovací stroj, který poměrně spolehlivě odděloval bavlněná vlákna od bavlněných semen a jeho princip se používá dodnes. Až vynález odzrňovacího stroje umožnil masivní rozšíření bavlny.

Vlastní proces, při kterém vzniká bavlněná příze se nazývá přadení a podle požadavků na kvalitu a vlastnosti příze zahrnuje několik samostatných operací. Smyslem těchto operací je vytvořit homogenní, stejnoměrnou směs bavlněných vláken, která jsou orientována jedním směrem a pruhy této směsi následně spřást do bavlněné příze. V průběhu jednotlivých operací se surová bavlna čistí, suší, mísí a v závěrečné fázi i spřádá. Pro silnější příze se vytváří tzv. skaná příze, kdy několik hotových vláken příze se spojí do silnější vzájemným zákrutem. Linky na spřádání bavlny jsou dnes obvykle automatizované, s vysokým výkonem a s kontrolou kvality výsledné příze.

Organická bavlna – geneticky nemodifikovaná bavlna

Organická bavlna (mezinárodně označovaná jako Organic Cotton) je bavlna, která pochází z geneticky nemodifikovaných bavlníků se stává zejména v poslední době oblíbeným marketingovým pojmem.

Pěstování bavlny je disciplína, která je náročná nejen na vodu, ale i na ochranu rostlin bavlníků před škůdci, kteří dokážou zcela zdevastovat úrodu. Proto se proti škůdcům aplikují postřiky různými pesticidy a spotřeba pesticidů je u pěstování bavlny opravdu mimořádně masivní (postřik pesticidy se aplikuje až 20x ročně). Takto široké použití pesticidů je nejen finančně náročné a prodražuje pěstování, ale i ekologicky nepřívětivé a poškozující životní prostředí. Ještě před několika lety bylo pěstování bavlny tou oblastí, která celosvětově byla zodpovědná za nejvyšší objemy spotřebovaných pesticidů.

Černopáska bavlníková

Právě snaha o vytvoření bavlníku, který by byl odolný vůči škůdcům, stála v 70. a 80. letech 20. století za úsilím, které věnovaly přední světové genetické společnosti genetické modifikaci bavlníku. Hlavním škůdcem bavlníků je poměrně drobný motýl černopáska bavlníková (Helicoverpa Armigera). Bakterie Bacillus Thiringiensis (Bt) produkuje látku, která je smrtelná pro poměrně velmi úzký okruh živočichů, z nichž jedním je právě černopáska bavlnková. Geny, které spouštějí produkci dvou Bt bílkovin byly přeneseny do genetické struktury bavlníku a tak vznikla geneticky modifikovaná tzv. Bt bavlna. Pěstování Bt bavlny přináší až 80% úsporu pesticidů a v současné době je 70 až 80% bavlny, která je celosvětově pěstovaná právě geneticky modifikovaná Bt bavlna. Ačkoli se černopáska bavlníková postupem času stává vůči Bt bílkovinám imunní, další vývoj geneticky modifikované bavlny přinesl zlepšenou ochranu před černopáskou a i před některými dalšími výraznými škůdci. Bt bavlna je dnes asi nejvíce rozšířenou a nejpoužívanější geneticky modifikovanou plodinou celosvětově.

Termín organická bavlna označuje bavlnu, která byla vypěstována z původního, geneticky nemodifikovaného bavlníku. Největšími producenty organické bavlny jsou v současné době Turecko, USA a Čína. Termín organická bavlna ale v žádném případě neznamená, že geneticky nemodifikovaná bavlna byla vypěstována ekologicky šetrným způsobem, tedy s minimálním použitím pesticidů. Navíc vlastnosti organické a Bt bavlny jsou shodné a obě bavlny od sebe rozlišit je možné pouze metodami genetického inženýrství.

 

Pin It

Hedvábí – luxusní textilní materiál

Hedvábí patří již více než 5000 let k luxusní textilní surovině. Hedvábí je ceněno zejména pro svůj charakteristický lesk, mimořádně příjemnou texturu, vysokou pevnost a jemnost. V současné době je hedvábí základním materiálem pro výrobu luxusních šátků, kravat a ozdobných kapesníčků, ale své uplatnění najde i při výrobě halenek a košilí, dámských šatů, a spodního prádla. Právě pro svůj lesk, strukturu povrchu a pevnost bývá hedvábí často přimícháváno do vlněných nebo bavlněných látek nebo přízí.

Motýl bourec morušový

Hedvábné vlákno je produktem nočního motýlu bource morušového (Bombyx Mori), který je vylučuje v době, kdy se larva zakukluje do kokonu. Vlákno hedvábí je složeno ze dvou základních bílkovin; fibroin je vylučován zadními částmi hedvábné žlázy bource morušového a je základním stavebním kamenem každého hedvábného vlákna. Sericin, druhá základní bílkovina hedvábí, je jakýmsi lepidlem, které drží pohromadě dvě úzká a téměř nekonečná vlákna, která každá larva bource morušového produkuje. Vlákna, která vytvářejí průmyslově šlechtění bourci morušoví mají bílou barvu a výborně vstřebávají barviva, vlákna u nešlechtěných bourců mají nazrzlou, rezavou barvu a jejich obarvení je problematičtější. Průřez hedvábného vlákna má trojúhelníkový tvar se zaoblenými rohy a po zakroucení vlákna je právě trojúhelníková struktura vlákna zodpovědná za nerovnoměrné, všemi směry rozprostřené odrazy dopadajícího světla, které stojí za unikátním a charakteristickým leskem hedvábí. Průměr vlákna je asi 10 µm a lineární hustota je 1,1 dtext (tj. 10 km vlákna váží 1 g). Hedvábí je jednou z nejpevnějších přírodních látek, ale ztrácí až 25% své pevnosti po namočení. Jeho pružnost (elasticita) je podprůměrná, má minimální vodivost elektrického proudu a tím je i náchylné ke statické elektřině. Intenzivní sluneční záření a vystavení vysoké teplotě mohou být pro hedvábí destruktivní. Povrch hedvábného vlákna je jemný, hladký, ale není klouzavý jako u syntetických materiálů.

Housenka bource morušového

Housenka bource morušového se líhne z vajíčka cca po 10 dnech. Asi po 35 dnech, kdy je housenka živena listy moruše, kterých za tu dobu spořádá 10.000 x víc než po vylíhnutí váží, a po čtyřech svlečeních se housenka začne zakuklovat do kokonu. Délka vlákna, které musí každá housenka vyprodukovat k zakuklení je okolo 2 km a zakuklení trvá 2 až 3 dny. Zakuklené kokony jsou následně spařeny v horké vodě a vlákno z kokonu je navinuto na cívku. Prvních asi 500 m vlákna z vnější vrstvy je podřadné kvality. Následující asi 1 km vlákna je nejkvalitnější vlákno a říká se mu gréž. Zbývající část kokonu je tvořena útržky hedvábného vlákna o délce 20 – 50 cm. Gréž se následně splétá do příze, kterou typicky tvoří 3 – 10 hedvábných vláken, která jsou spletena s velmi nízkým zákrutem a mají jemnost okolo 10 dtex.

Hedvábí pochází z Číny a dodnes je Čína největším producentem surového hedvábí.V následující tabulce jsou uvedeni největší producenti hedvábí (údaje z roku 2005).

Země

Produkce hedvábí (t)

Čína

290.000

Indie

77.000
Uzbekistán

17.000

Brazílie

11.000

Írán

6.000

(Na devátém místě tohoto žebříčku je Rumunsko s produkcí cca 1.000 tun/rok)

Kokon bource morušového

Z Číny se pěstování bource morušového rozšířilo okolo 11. století i do Evropy a od 12. století se pěstuje v Itálii (Lucca, Janov, Benátky a Florencie) a od 15. století se průmysl, spojený s hedvábím, intenzivně rozšířil v okolí francouzského Lyonu.

Hedvábí je i dnes, v 21. století,  představitelem luxusního textilního materiálu, který je obdivován zejména pro svoji jemnost, hladkost, neopakovatelný lesk a texturu povrchu. Ačkoliv produkce hedvábí vzrostla, je nejkvalitnější hedvábí stále relativně drahé a exkluzivní.

Naší nabídku luxusních hedvábných vázanek najdete na www.SEKORA.cz a nabídku značkových hedvábných šátků a ozdobných kapesníčků najdete na www.SEKORA.cz.

Bavlna – příjemná a univerzální textilie

Bavlna je v současné době asi nejrozšířenější a nejčastěji používaná textilní surovina. Její historii je možné sledovat až 10.000 let zpět, kdy se poprvé historicky objevuje v Egyptě. Nezávisle na starověké středomořské kultuře byla bavlna používána i v Mexiku, kde lze první nálezy datovat do doby cca 5.000 let př. n.l. Asi nejbouřlivější období rozvoje zaznamenalo pěstování bavlny na počátku kolonizace Nového Světa, kdy od poloviny 16. století vznikaly na východním a jihovýchodním pobřeží Spojených států rozlehlé bavlníkové plantáže. Potřeba levné pracovní síly, která by obhospodařoval právě bavlníkové plantáže stála mj. za masivním dovozem otroků z Afriky do Spojených států. Průmyslová revoluce, která propukla v 18. století, zmechanizovala a zrychlila proces výroby bavlněné tkaniny a vytvořila podmínky pro to, aby se bavlna stala nejrozšířenější textilní surovinou.

Gossypium barbadense

Bavlněná látka se vyrábí z vláken ze semen rostliny rodu bavlníku (Gossypium), který tvoří asi 40 různých druhů. Bavlník jsou tropické nebo subtropické keřovité rostliny, které dosahují výšky od 1,5 m do 3 m. Po odkvetení se vytvoří tobolka, která obsahuje okolo pěti semen a je obrostlá jemnými chomáčky vláken. Chomáčky vláken se sklízejí a jsou základní výchozí surovinou pro poměrně komplikovaný proces zpracování surové bavlny na jemnou bavlněnou látku. Nejkvalitnější bavlna pochází z keřů bavlníku keřovitého (Gossypium barbadense), pěstovaného na ostrovech u jihovýchodního pobřeží USA – tzv. Sea Island bavlna. Velmi kvalitní a u nás populární je i bavlna egyptská. Při výrobě bavlněné látky platí, že výsledná tkanina je tím kvalitnější, čím jsou výchozí bavlněná vlákna tenčí a delší.

Gossypium hirsutum

Okolo 90% v současnosti vprodukované bavlny pochází z druhu Gossypium hirsutum, který je původem ze Střední Ameriky (Mexiko, karibská oblast a Florida) a dobře se tomuto bavlníku daří ve vyšších polohách místních vrchovin. Cca 8% celosvětové produkce představuje mimořádně kvalitní bavlna z bavlníku Gossypium barbedense, která pochází z tropických oblastí Jižní Ameriky a v současné době se pěstuje hlavně na jižním atlantickém pobřeží Spojených států (tzv. Sea Island bavlna – více se o Sea Island bavlně dozvíte na našem blogu) a v Egyptě. Největší světoví producenti surové bavlny jsou uvedeni v následující tabulce (údaje z roku 2011).

Země Produkce v milionech tun
Čína 7,2
Indie 5,9
Spojené státy 3,9
Pakistán 2,2
Brazílie 2,0

Sklizeň bavlny

Bavlník byl jednou z prvních průmyslově pěstovaných rostlin, která byla v masivní míře geneticky modifikována. Účelem genetických úprav bylo především zvýšit odolnost bavlníku proti přirozeným hmyzím škůdcům a geneticky modifikované bavlníky jsou dnes extrémně rozšířené ve všech oblastech pěstování bavlny (okolo 70% současně pěstovaných bavlníků je geneticky upravených). Bavlna, která pochází z původních, geneticky neupravených bavlníků se dnes nazývá Organic Cotton.

Bavlna vděčí za svoji oblíbenost několika faktorům. Je velmi příjemná na omak, dobře saje, má dobrou pevnost a dobře se udržuje (pere). Na druhou stranu se poměrně dost mačká, méně kvalitní bavlněné látky mají tendenci žmolkovat a její tepelně izolační vlastnosti (a tedy ochrana před chladem) jsou pouze průměrné. V kombinaci svých užitných vlastností je bavlna opravdu ideálním materiálem na výrobu košilí a halenek.

Naší nabídku lxusních bavlněných košilí přední londýnské značky Turnbull & Asser najdete na www.SEKORA.cz.