Archiv podle štítků: Sako

Žaket – formální pánské sako

Žaket (Morning Coat nebo Tailcoat) je formální pánské sako, které má delší šosy, než klasické sako (s délkou asi do poloviny stehen), má zapínání na jeden knoflíček a špičaté klopy. V současné době se žaket moc nenosí, má určité uplatnění pouze na svatbách nebo vyloženě formálních akcích.

Klasická barva žaketu je černá, antracitová nebo středně šedá. Látka je bez vzorku, jednobarevná. K žaketu se nosí vesta, která může být i v jiné, kontrastní barvě a může být buď jednořadá nebo dvouřadá. Kalhoty k žaketu jsou buď ze stejné látky jako žaket nebo šedé s černým proužkem. K žaketu se nosí černé boty, bezvadně naleštěné a obvykle typu Oxford (s uzavřeným šněrováním). Alternativně je možné si k žaketu vzít i vyloženě formální černé mokasíny. Nosí se spolu s kravatou v obvyklé barvě šedé (stříbrné) nebo černé ale podle modernějšího pojetí je s dnes možné nosit i kravatu barevnou případně i s drobným vzorkem (Paisley vzor nebo puntíky). Košile by měla mít zapínání manžety na manžetové knoflíčky a k žaketu se nosí šle. Nosí se cylindr v černé nebo šedé barvě a výjimečně se může nosit i černá buřinka.

Žaket vznikl v 19. století jako vyloženě denní sako, které muži původně nosili na své ranní vyjížďky na koni. Je delší, než klasické sako protože v době vzniku žaketu nebylo zcela obvyklé ústřední topení a délka navíc poskytovala ochranu před chladem.

Žaket byl oblíbený zejména v meziválečném období a dnes je jeho využití minimální. Ačkoli je žeket pro některé akce je žaket striktně vyžadovaný – např. dostihy v Ascotttu v Británii – je jeho dnešní upltnění opravdu minimální. Nosí se na vysoce formální akce zejména v anglosaských zemích a ve středoevropském prostředí se téměř nenosí. Nicméně pro vysoce formální příležitosti se v anglicky mluvících zemích stále nosí.

David Cameron

Ronald Reagan a japonský císař Hirohito

 

 

Britská královská rodina

Smoking – nejformálnější pánské oblečení

Smoking (v americké angličtině označován jako tuxedo) je dnes tím nejvíce formálním pánským oblečením, které se nosí pro vzácné příležitosti, kdy je předepsaný Black Tie Dress Code (více se o tomto dress bodu dočtete na našem blogu). Ačkoli ještě před několika lety (ale spíše desetiletími) bylo zcela normální si vzít smoking do divadla, na večeři do luxusní restaurace či na večerní návštěvu u přátel, dnes – tak, jak se celkově uvolňuje a zpohodlňuje oblečení – je smoking vhodný opravdu jen pro Black Tie příležitosti a v jakémkoli jiném prostředí bude minimálně budit údiv.

Smoking se vyvinul okolo roku 1885 v Anglii tím, že sako obleku ztratilo své šosy a tím se stalo pohodlnějším a nositelnějším. U zrodu smokingu stál tehdejší vévoda z Windsoru, pozdější britský král Edward VII (více se o Edwardovi VII dozvíte na našem blogu), který rád a často výrazně experimentoval s módou a oblékáním.

Původní smokingové sako bylo černé, jednořadé se zapínáním na jeden knoflík, bez rozparku a mělo šálový límec, potažený lesklým černým hedvábím. Vzhledem k tomu, že tento střih saka byl výrazně pohodlnější než fraky nebo redingoty s šosy, rychle se rozšířilo mezi anglickými gentlemany (právě za velmi aktivního přispění vévody). Sako se nosilo v odpoledních hodinách (tomu odpovídá i anglický název dinner jacket) a formálnější, večerní příležitosti zůstaly vyhrazené pro saka se šosy. S uvolňováním požadavků na formálnost se ale již ve 20. letech 20. století stal smoking večerním, ryze formálním oblečení. Ve 20. a 30. letech 20. století se smoking nosil jak v černé barvě, tak i ve velmi tmavé modré, šedé či dokonce i bílé (resp. světlá slonová kost), kdy bílá byla vyhrazená zejména pro venkovní příležitosti. Ve stejné době se objevila i saka, u kterých byl šálový límec vyměněný za špičatý límec s cípy směřujícími mírně vzhůru.

Dnešní smoking by měl být černý. Může být i opravdu hodně temně modrý nebo bílý nebo velmi světle béžový ale ani tyto barvy nepatří dnes mezi ty smokingové. Jakákoli jiná barva je sice přípustná, ale budí pozornost a ne každý musí s jinou barvou souhlasit. Límec může být šálový nebo špičatý a klopy límce by měly být potažené hedvábím nebo sametem. Zapínání klasického jednořadého smokingu je na jeden knoflík a sako je typicky bez jakéhokoliv rozparku.

Ke smokingu je potřeba nosit odpovídající doplňky. Kalhoty by měly být stejné barvy jako sako (s výjimkou bílého smokingu, ke kterému patří černé kalhoty) a typické smokingové kalhoty mají na vnější straně švu našitou tenkou hedvábnou stužku (stejné hedvábí, jaké je na límci saka). Boty by měly být černé, z lakované kůže buď typu Oxford nebo speciální smokingové mokasíny. Košile by měla být bílá, se zapínáním na manžetové knoflíčky (které by měly být černé) a může být jak hladká, tak s plisovaným předkem.

Ke smoking patří motýlek, ideálně v černé barvě. I když se dnes ke smokingu nosí i kravata (a vůbec nevypadá špatně), mnozí to považují za projev hlubokého barbarství. Okolo pasu je možné nosit tzv. cummerbund, hedvábnou šerpu, která poněkud stahuje bříško. Cummerbund by měl být ve stejné barvě jako motýlek. Vesta není originálním doplňkem smokingu, ale smokingově střižená (s hlubším výstřihem) je přípustná. Smoking by měl být vždy doplněný bílým ozdobným kapesníčkem v náprsní kapsičce.

Dnešní smoking je opravdu tím nejvíce formálním oblečením a málokterý muž ho unosí. Proto naštěstí existují specializované půjčovny smokingů, kde si lze zapůjčit nejen smoking, ale i doplňující vybavení.

George Clooney

Leonardo DiCaprio

 

 

Daniel Craig

Pánské dvouřadé sako – stylové oživení pánského šatníku

Dvouřadé sako se zapínání 6/2

Dvouřadé sako je sako, které má vepředu asymetrické zapínání a dvě svislé řady knoflíků, na které se zapíná. Pro dvouřadé sako je typický špičatý, nahoru směřující límec a fakt, že je třeba ho nosit vždy zapnuté.

Pro dvouřadé sako je typické, že podléhá určitým módním vlnám, kdy jeho obliba stoupá a zase upadá. Obvykle tvoří podíl dvouřadých sak na všech prodaných sakách přibližně 5%, v obdobích zvýšené popularity tento podíl dosahuje až 30%. Ale i v době, kdy dvouřadé sako není na módním výsluní se jedná o nadčasový, plně akceptovatelný, stylový a přitom trochu jiný kousek oblečení.

Základní charakteristikou dvouřadého saka je to, že zapínání saka je asymetrické, kdy levý přední díl sahá daleko za střed saka směrem doprava a zapíná se na knoflíky, které jsou umístěné napravo od středové osy. Aby byl celkový vzhled vyvážený, jsou na levé přednici našité ozdobné, nefunkční knoflíky symetricky ke knoflíkům na straně pravé. Tím jsou na saku vytvořené dvě svislé řady knoflíků, které daly i saku svůj název.

Dvouřadé sako se zapínáním 4/2

Počet knoflíků může být 4 nebo 6 (výjimečně se vyskytují i saka pouze se 2-mi knoflíky). Pokud má sako 4 knoflíky, může být pro zapínání funkční jen jeden (tzv. zapínání 4/1) nebo 2 )zapínání 4/2). U zapínání 4/1 je vyšší knoflík obvykle umístěný dále od osy saka směrem do boku; u zapínání 4/2 jsou knoflíky umístěné do čtverce nebo obdélníku. Při šesti knoflících mohou být funkční 2 knoflíky (zapínání 6/2) nebo jen jeden, nejspodnější (6/1). Podobně jako u čtyř knoflíků, i u zapínání 6/1 jsou vrchní dvě dvojice umístěné dále od středu a zepředu  připomíná linie knoflíků písmeno Y; u zapínání 6/2 tvoří spodní dva dvojice knoflíků obrys čtverce nebo obdélníku. Ve většině případů se ale dvouřadé sako zapíná jen na jeden knoflík – ten nejspodnější (u zavírání 4/1 nebo 6/1) a nebo druhý odspoda (u zapínání 4/2 nebo 6/2).

Letní dvouřadý oblek

Límec saka je střižený obvykle tak, že má jakési růžky nebo šipky, které směřují směrem vzhůru. Tento střih klopy opticky rozšiřuje ramena a zužuje pas a navozuje ideální mužskou siluetu (se širokými rameny a útlým pasem). Dvouřadý smoking může mít i šálový límec, ale tento střih není příliš používán.

Dvouřadé sako má obvykle jeden rozparek v ose saka. Modernější saka mohou mít i dva, postranní rozparky, které jsou obvykle pohodlnější. Kapsy na dvouřadém saku jsou téměř výhradně skryté, naložené (našité) se nepoužívají. Na koncích rukávů jsou 3 nebo 4 knoflíky, stejně jako u jednořadého saka (více se o pánském jednořadém saku dočtete na našem blogu).

Dvouřadé sako působí formálnějším, upjatějším dojmem než sako jednořadé. Proto jsou i sportovní saka tohoto střihu vzácná, snad s výjimkou blazeru (více se o blazeru dočtete na našem blogu), který ve dvouřadém provedení patří ke klasikám. Dvouřadé sako by se mělo nosit vždy zapnuté; rozepnuté vypadá příliš rozevlátě a neuspořádaně. Ze stejného důvodu se k dvouřadému saku obvykle nosí košile s kravatou.

Dvouřadý blazer

Doporučuje se, aby dvouřadé sako nosili muži střední a vyšší postavy, kteří nejsou příliš rozložití. Prodloužená linka levé klopy saka má totiž tendenci opticky postavu rozšiřovat. Nicméně výše uvedené doporučení nelze brát doslova, jsou i silnější muži, kterým dvouřadé sako vyloženě sluší. Vždy bude podstatné to, jak se ve dvouřadém saku cítí jeho nositel.

Mezi celebritami, kteří si dvouřadé sako lze najít amerického poválečného prezidenta Harryho Trumena (který nosil dvouřadé obleky opravdu často), prince Charlese nebo Humphreyho Bogarta.

Dvouřadé sako je i v době, kdy zrovna není módním hitem, elegantní a stylovou součástí pánské garderoby, která je i mimořádně originální a neokoukaná.

Princ Charles

David Bowie

 

 

 

 

 

 

 

 

Dvouřadý oblek

Pánské jednořadé sako – nutná stálice pánské módy

Jenořadé sako se dvěma knoflíky

Pánské jednořadé sako v dnešní podobě je již více než 100 let tradiční a velmi oblíbenou součástí šatníku prakticky každého muže. Ať již jako součást obleku, nebo jako sportovní či volnočasové sako jedná se o téměř povinnou součást pánské garderoby. Je totiž elegantní, pohodlné a zároveň plně funkční.

Základní charakteristikou jednořadého saka je, že se zapíná na jednu řadu knoflíků, které jsou umístěny veprostřed předního dílu saka. Počet knoflíků, které v této jedné řadě jsou našité v přímce nad sebou může být od jednoho do čtyř, ale nejběžnější počet knoflíků je dva nebo tři. Pokud je počet knoflíků dva nebo 3, poslední, nejspodnější knoflík se nezapíná a zůstává i u zapnutého saka volný (traduje se, že tento zvyk vznikl, když se vévoda z Windsoru objevil na veřejnosti s rozepnutým spodním knoflíkem, který si zapomněl zapnout). Saka se dvěma knoflíky mají hlubší výstřih, který odhaluje větší část košile a případně i kravaty; saka se třemi knoflíky působí celistvějším, uzavřenějším dojmem. Je ale jen a jen na každém muži, kterému střihu dá přednost, který mu víc vyhovuje a víc se líbí.

Jenořadé sako se třemi knoflíky

Obecně ale lze doporučit, aby muži, kteří mají bříško si zvolili sako se dvěma knoflíky, protože tento střih lépe schová širší proporce a zeštíhluje. Sako s jedním knoflíkem je variací saka se dvěmi knoflíky, má přibližně stejně hluboký výstřih ale obvykle působí mírně extravagantně (sako se zapínáním na jeden knoflík je typickým střihem, který používá britská značka Huntsman z londýnské Savile Row, jedna z nejprestižnějších značek obleků). Saka s více knoflíky než třemi jsou obvykle součástí vojenských uniforem a i civilní verze takového saka působí jako součást stejnokroje.

Ačkoliv počet knoflíků saka podléhá módním výkyvům (v předchozím desetiletí byly módní tři knoflíky, dnes jsou více chic knoflíky dva), rozhodně se nedopustíte prohřešku se sakem se dvěma nebo třemi knoflíky. Je jen na vás, co vám více vyhovuje a čemu dáváte přednost.

Klasický límec saka

Límec jednořadého saka (klopy) má obvykle klasický tvar – je ušit ze tří dílů (dvou předních a jednoho zadního) a cípy předních dílů ve švu, který je spojuje se zadním dílem směřují mírně směrem dolů. Špičatý límec, kde cípy směřují nahoru, je používán u sak dvouřadých a šálový, jednodílný límec je charakteristickým znakem pro smoking. Na levé klopě bývá nahoře knoflíková dírka, která se – dnes vyjímečně – používá k upevnění květiny či jiné ozdoby, ale původně měla ryze funkční charakter a sloužila k zapnutí límce těsně okolo krku a sako tak poskytovalo dodatečnou ochranu před chladem a jinými nepřízněmi počasí. Nošení květiny nebo jiné ozdoby v této knoflíkové dírce ale dnes vyžaduje značnou odvahu a sebevědomí.

Sportovní jednořadé sako s nakládanými kapsami

Kapsy jednořadého saka mohou být jak nakládané (tj. viditelně našité na saku) nebo skryté, obvykle s chlopněmi, které překrývají otvor kapsy. Nakládané kapsy jsou vhodné pouze pro volnočasová či sportovní saka a na oblekových nevypadají dobře. Na levé straně předního dílu, ve výši prsou je typicky umístěná náprsní kapsička, která může sloužit k nošení ozdobného kapesníčku.

Jednořadá saka mají vzadu obvykle jeden, střední rozparek nebo dva boční. Rozparky jsou ryze funkční a povolují sako při sezení. Ačkoliv jsou běžná i saka bez rozparku, jeden či dva rozparky zpohodlňují sako a i dobře vypadají. Saka bez rozparku působí těsnějším dojmem a problémem bývá i to, jak sako bez rozparku vzadu sedí (zda se nekrabatí). Při výběru saka se ale vždy podívejte, zda se rozparky příliš neotevírají, když vzpřímeně stojíte se zapnutým sakem (pokud se rozparky výrazně rozevírají, může to být indikací toho, že na sobě máte sako malé nebo vám nesedí celkově střih saka).

Jednořadé sako s jedním knoflíkem

Na manžetách rukávů má klasické sako našité tři, ale obvykle čtyři knoflíky, které u dnešních sak mají ryze dekorativní účel. Pouze saka, šitá na zakázku či modely z vrcholných řad renomovaných výrobců mají tyto knoflíky funkční a umožňují rozepnutí manžety a její případné vyhrnutí – což byl původní smysl těchto knoflíčků.

Nejčastějším, nejoblíbenějším a nejuniverzálnějším materiálem, ze kterého se saka šijí je vlněná látka. Vlna se poměrně málo mačká, je dlouhověká, neošoupává se a může být hřejivá i poměrně prodyšná a vhodná do teplého počasí.

Jednořadé sako zůstává oblíbenou a nutnou součástí každého pánského šatníku. Je velmi odolné vůči všem módním výkyvům, je elegantní, mimořádně pohodlné a bezesporu velmi nadčasové.

Dva rozparky

Jeden rozparek

 

 

 

 

 

 

 

Klasické jednořadé sako

Pin It

Blazer – volnočasová klasika

Klasický jednořadý blazer

Jako blazer (nebo blejzr) je označováno sportovnější sako, které se nosí spolu s kalhotami jiné barvy pro volnočasové či méně formální pracovní příležitosti. Klasický blazer je jednobarevný v tmavě modré barvě a má zlaté mosazné nebo smaltované knoflíky, ale postupem času se objevily i varianty v jiné barvě, obvykle zelené, burgundy, černé nebo žluté (pověstný je blazer v zelené barvě od Brooks Brothers). Dnes bývá jako blazer označováno v podstatě jakékoliv jednobarevné sako ale toto označení není zcela správné.

Blazer vznikl jako součást vojenské námořní uniformy. Podle pověsti v roce 1837 britská královna Viktorie provedla oficiální návštěvu na vojenské lodi HMS Blazer, kde kapitán lodi vybavil svou posádku tmavě modrými saky s mosaznými knoflíky. Královně se uniforma tak zalíbila, že prosadila její nošení i na ostatních lodích britské flotily, odkud se pak blazer rozšířil i do civilního života. Původní námořnický blazer byl dvouřadý s našitými kapsami a byl ušitý ze silnější vlněné látky. V průběhu let se střih blazeru srovnával se střihem oblekových sak, zejména našité kapsy se změnily na všité a objevila se i pohodlnější (a dnes oblíbenější) jednořadá varianta.

Moderní pojetí dvouřadého blazeru

Dnes je klasický blazer jednobarevné temně modré sako se zlatými knoflíky. Může být jednořadý se dvěmi nebo třemi knoflíky nebo i dvouřadý se šesti nebo osmi knoflíky. Záda blazeru jsou rovná, bez ozdobných prvků a blazer mívá buď jeden rozparek uprostřed zad nebo dva rozparky na bocích, tak, jak jsou dnes šitá saka. Bývá vyrobený z klasické vlněné látky, často i v moderních provedeních Super 100 či Super 120.

Blazer se zásadně nosí s kalhotami jiné barvy, než je blazer. Původní námořnický blazer se nosil s kalhotami bílé barvy a i dnes jde s bílými kalhotami dobře dohromady. Asi nejklasičtěji bývá blazer doplněn šedými flanelovými kalhotami, ale dobře ladí i s manžestráky nebo jeansy. Podle toho, jak moc chce nositel blazeru zachovat alespoň zdání formálnosti, nosí se blazer spolu s košilí a kravatou, košilí s rozhalenkou, polo tričkem nebo i T-Shirt – všechny kombinace jsou přípustné a dostatečně stylové. K blazeru asi nejlépe pasují kožené mokasíny nebo derby boty, ale i vyloženě sportovní kožené boty k blazeru ladí.

Jednořadý blazer, šedé flanelové kalhoty, košile s kravatou

Někteří muži mají rozpačitý pocit ze zlatých, výrazných knoflíků, kterými je blazer osazen. Ale právě zlaté knoflíky k blazeru patří a každý, kdo si vzal blazer na sebe dá za pravdu, že jde jen o zvyk. Existují i blazery s méně nápadnými, např. hnědými knoflíky ale klasický blazer má knoflíky zlaté.

Blazer je možné nosit pro všechny volnočasové aktivity – na procházku, k posezení v restauraci nebo baru, k návštěvě u přátel. Ve středoevropském prostředí není zvykem, aby se blazer nosil i do práce nebo na obchodní schůzky a ačkoliv je pro tyto příležitosti jako dělaný, v našich podmínkách vyžaduje jeho nošení pro tyto příležitosti  trochu citu a je dobré blazer doplnit o kravatu a zvolit i méně nápadné kalhoty (ideálně ony klasické šedé flanelové).

Blazer je již téměř dvě století klasickou součástí pánské garderoby a zůstane v ní i nadále. Blazer má svůj půvab, velkou dávku elegance a dobře ladí s celkově uvolněnějším přístupem k oblékání, který je dnes v kurzu.

Princ Charles v dvouřadém blazeru

Blazer patří k moři (David Niven)

 

 

 

 

 

 

 

 

Robert Vaughn

 

Základní typy pánských sak – jednořadé a dvouřadé

Jednořadý a dvouřadý oblek

Pánské sako, ať už jako nedílná součást pánského obleku nebo samostatné (sportovní či blazer), je neodmyslitelnou součástí současného pánského oblečení. Nosí se do práce, na formální příležitosti i na vyloženě volnočasové aktivity a stalo se de facto standardem.

Existují dva základní typy střihu pánských sak, která se liší podle způsobu zapínání saka – jednořadé a dvouřadé. U obou variant je zapínání saka provedeno na knoflíky (nebo jen na jeden knoflík) a platí, že levá část zapnutého saka překrývá pravou, tzn. na levé části saka jsou knoflíkové dírky a na pravé zapínací (nebo ozdobné) knoflíky. Toto uspořádání zapínání vychází z doby, kdy muži nosili meč, který většina mužů – praváků – nosila na levé straně tak, aby mohli po meči rychle a jednoduše sáhnout. Aby při tasení meče se jim zapínání kabátu nezamotalo do pohybu mečem zleva doprava byla právě levá strana tou vrchní.

Jednořadé sako

Jednořadý oblek

Jednořadé sako má zapínání na jednu řadu knoflíků a překryv levé a pravé strany zapnutého saka je jen tak velký, aby bylo možné sako zapnout. Počet knoflíků může být od jednoho do přibližně pěti, ale dnes nejčastěji se jejich počet ustálil na dva nebo tři. Jednořadé sako s dvěmi knoflíky má hlubší výstřih, odkrývá větší část košile a kravaty; sako s třemi knoflíky vytváří kompaktnější, jednolitější dojem. V obou případech se nejspodnější knoflík obvykle nezapíná a ponechává se rozepnutý, u tří knoflíku se často i nejvrchnější knoflík nezapíná. Jednořadé sako je dnes nejrozšířenější, k jeho oblibě přispívá i to, že se zcela běžně nosí rozepnuté (a tedy poskytuje více pohodlí a uvolněnější vzhled) nebo s košilí bez kravaty nebo místo košile s tričkem nebo polokošilí. Sportovní saka jsou prakticky výhradně jednořadá (vyjímku tvoří jen některé blazery, které se vyskytují i ve dvouřadé variantě). Výhodou jednořadého saka je, že působí zcela normálním, běžným dojmem a nepředstavuje ani náznak extravagance. To ale může být i jeho nevýhodou.

Více se o jednořadém saku dozvíte v samostatném článku na našem blogu.

Dvouřadé sako

Dvouřadý oblek

Dvouřadé sako má na přední straně dvě řady knoflíků a disponuje poměrně velkým překryvem levé strany saka přes pravou. Ačkoliv má dvouřadé sako dvě řady knoflíků, funkční, k zapínání sloužící je jen pravá řada knoflíků a levá má čistě dekorativní účel. Počet knoflíčků u dvouřadého saka je obvykle 4 nebo 6 a k vlastnímu zapínání slouží jeden (u čtyřknoflíkové varianty) nebo dva knoflíky (u saka se 6 knoflíky). Dvouřadá saka mají navíc obvykle klopy se stoupajícím vrcholem (tzv. peak lapel), které rozšiřují pánskou postavu v oblasti ramenou. Dvouřadé sako by mělo být vždy zapnuté, nošení dvouřadého saka rozepnutého je nejen prohřeškem proti dobrému stylu, ale i působí velmi neuspořádaně. Navíc, k dvouřadému saku by měla být nošena kravata (i když v poslední době nošení dvouřadého saka s rozhalenkou či trikem nebo polokošilí se stává běžným)

Dvouřadá saka zažila vrchol své obliby od poloviny 30. let 20. století do konce let 60. a pak od poloviny let 80. až do přelomu století. V mnoha publikacích najdete, že dvouřadá saka sluší především mužům s delší a tenčí postavou, ale jde o přílišné zjednodušení. Dvouřadá saka jednoznačně opticky zeštíhlují (a to i silnější postavy) a varianta se 4 knoflíky je vhodná i pro muže nižší postavy.

Více se o dvouřadém saku dočtete v článku na našem blogu.

Roger Moore jako James Bond v jednořadém obleku

Roger Moore jako James Bond v dvouřadém obleku

 

Pin It