Archiv podle štítků: Oděvní materiály

Není kašmír jako kašmír

Dnes je možné koupit v Evropě kašmírový svetr v přepočtu za 2.000,- Kč a stejně tak i za 12.000,- Kč. Na obou je uvedeno 100% kašmír a přesto je cenový rozdíl obrovský. V čem spočívá rozdíl mezi těmito svetry? Odpověď je jednoduchá, ale i složitá – Není kašmír, jako kašmír.

Levný kašmír je fenoménem 21. století. Okolo roku 1990 vyvážela Čína a Mongolsko podstatnou část své produkce kašmíru ve formě surové kašmírové vlny, která byla následně zpracovávána především v Británii a v Itálii, v místech, která mají obrovskou tradici a především specifické know-how. Po roce 1990 vznikly (zejména v Číně, ale i v Mongolsku) tovární komplexy, které zpracovávají surový kašmír a vyrábějí masově kašmírové úplety. Ačkoliv vzrostla i celosvětová produkce surového kašmíru, zejména díky tomu, že v Číně se začaly kozy kašmírové chovat průmyslově ustájené ve velkochovech, nárůst produkce surového kašmíru v žádném případě nemůže ospravedlnit tak výrazný pokles ceny hotových kašmírových úpletů.

Podle mezinárodních pravidel je možné označit výrobek značkou 100% kašmír nebo „Pure Cashmere“ pokud vlna pochází z podsady kozy kašmírové, střední hodnota průměru vlákna je nižší než 19 micronů a výrobek neobsahuje více jak 3% vláken s průměrem vyšším než 30 micronů. V této definici, která pochází z 30. let 20. století, není ani slovo o délce vlákna, jeho barvě, morfologii nebo o způsobu spřadení.

Kašmír byl, a stále ještě je, pokládán za luxusní materiál, který je jemný, trvanlivý, hřejivý a vzácný. Jeho vzácnost má své kořeny v omezené produkci vlny koz kašmírových, vysokém odpadu od surového kašmíru až k hotovému výrobku a poměrně složitém výrobním procesu, který vyžaduje značné zkušenosti a znalosti. A právě snaha modifikovat výše uvedené 3 předpoklady stojí za fenoménem levného kašmíru. Nárůst počtu chovaných koz kašmírových by měl teoreticky zvýšit celosvětovou produkci surového kašmíru. Ale jak se ukázalo, kašmír, který produkují kozy, chované ve stájích, je výrazně horší kvality (tj. podsada je tvořena hrubšími, silnějšími a kratšími chloupky) a i jeho množství, které lze ročně z každé kozy získat, je výrazně nižší (podsady je výrazně méně a ve vyčesané srsti převažují hrubé pesíky svrchní vrstvy). Příčinami této degradace kašmírové vlny jsou jednak příliš konstantní a mírné klimatické podmínky, a jednak i to, že kozy chované průmyslově ve stájích jsou stresované.

Pro výrobu levného kašmírového zboží se pak logicky nabízí použití takového surového kašmíru, který sice splňuje mezinárodní standardy, ale jehož vlákna jsou všechna okolo maximální povolené hranice a především, jejichž délka relativně krátká (10 – 30 mm). Průmyslová velkovýroba pak vyžaduje další racionalizaci vlastního procesu – např. kašmír je nejprve spřaden do vláken a pak teprve surová vlákna jsou barvena. Tímto postupem se ušetří minimálně 2 – 3 výrobní operace, ovšem za cenu horší barevné stability a homogenity hotového vlákna. I při vlastním spřádání lze vlákna i příze spřádat méně „utaženě“ a tím na stejnou délku hotové příze spotřebovat až o 30% méně surového kašmíru. Paradoxně, takto volně spřadená vlákna a příze jsou z počátku jemnější na omak a působí hebčím dojmem. Sice tato příze více žmolkuje a časem plstnatí, ale tyto vlastnosti se obvykle projeví až po určité době.

A tak je možné dnes najít na pultech obchodů de facto 2 druhy kašmírových úpletů. Ty tradiční, vyráběné časem prověřenou technologií, se známým geografickým původem surového kašmíru, které mají extrémně dlouhou životnost, a ty nové, moderní a levné. Asi nejlepším vodítkem, jak jednotlivé druhy od sebe odlišit je renomé značky, která úplet vyrobila.

Kašmírové svetry, šály a čepice vyrobené z toho nejkvalitnějšího kašmíru, zpracovaného tradičním postupem najdete na www.SEKORA.cz.

Pin It

Hedvábí – luxusní textilní materiál

Hedvábí patří již více než 5000 let k luxusní textilní surovině. Hedvábí je ceněno zejména pro svůj charakteristický lesk, mimořádně příjemnou texturu, vysokou pevnost a jemnost. V současné době je hedvábí základním materiálem pro výrobu luxusních šátků, kravat a ozdobných kapesníčků, ale své uplatnění najde i při výrobě halenek a košilí, dámských šatů, a spodního prádla. Právě pro svůj lesk, strukturu povrchu a pevnost bývá hedvábí často přimícháváno do vlněných nebo bavlněných látek nebo přízí.

Motýl bourec morušový

Hedvábné vlákno je produktem nočního motýlu bource morušového (Bombyx Mori), který je vylučuje v době, kdy se larva zakukluje do kokonu. Vlákno hedvábí je složeno ze dvou základních bílkovin; fibroin je vylučován zadními částmi hedvábné žlázy bource morušového a je základním stavebním kamenem každého hedvábného vlákna. Sericin, druhá základní bílkovina hedvábí, je jakýmsi lepidlem, které drží pohromadě dvě úzká a téměř nekonečná vlákna, která každá larva bource morušového produkuje. Vlákna, která vytvářejí průmyslově šlechtění bourci morušoví mají bílou barvu a výborně vstřebávají barviva, vlákna u nešlechtěných bourců mají nazrzlou, rezavou barvu a jejich obarvení je problematičtější. Průřez hedvábného vlákna má trojúhelníkový tvar se zaoblenými rohy a po zakroucení vlákna je právě trojúhelníková struktura vlákna zodpovědná za nerovnoměrné, všemi směry rozprostřené odrazy dopadajícího světla, které stojí za unikátním a charakteristickým leskem hedvábí. Průměr vlákna je asi 10 µm a lineární hustota je 1,1 dtext (tj. 10 km vlákna váží 1 g). Hedvábí je jednou z nejpevnějších přírodních látek, ale ztrácí až 25% své pevnosti po namočení. Jeho pružnost (elasticita) je podprůměrná, má minimální vodivost elektrického proudu a tím je i náchylné ke statické elektřině. Intenzivní sluneční záření a vystavení vysoké teplotě mohou být pro hedvábí destruktivní. Povrch hedvábného vlákna je jemný, hladký, ale není klouzavý jako u syntetických materiálů.

Housenka bource morušového

Housenka bource morušového se líhne z vajíčka cca po 10 dnech. Asi po 35 dnech, kdy je housenka živena listy moruše, kterých za tu dobu spořádá 10.000 x víc než po vylíhnutí váží, a po čtyřech svlečeních se housenka začne zakuklovat do kokonu. Délka vlákna, které musí každá housenka vyprodukovat k zakuklení je okolo 2 km a zakuklení trvá 2 až 3 dny. Zakuklené kokony jsou následně spařeny v horké vodě a vlákno z kokonu je navinuto na cívku. Prvních asi 500 m vlákna z vnější vrstvy je podřadné kvality. Následující asi 1 km vlákna je nejkvalitnější vlákno a říká se mu gréž. Zbývající část kokonu je tvořena útržky hedvábného vlákna o délce 20 – 50 cm. Gréž se následně splétá do příze, kterou typicky tvoří 3 – 10 hedvábných vláken, která jsou spletena s velmi nízkým zákrutem a mají jemnost okolo 10 dtex.

Hedvábí pochází z Číny a dodnes je Čína největším producentem surového hedvábí.V následující tabulce jsou uvedeni největší producenti hedvábí (údaje z roku 2005).

Země

Produkce hedvábí (t)

Čína

290.000

Indie

77.000
Uzbekistán

17.000

Brazílie

11.000

Írán

6.000

(Na devátém místě tohoto žebříčku je Rumunsko s produkcí cca 1.000 tun/rok)

Kokon bource morušového

Z Číny se pěstování bource morušového rozšířilo okolo 11. století i do Evropy a od 12. století se pěstuje v Itálii (Lucca, Janov, Benátky a Florencie) a od 15. století se průmysl, spojený s hedvábím, intenzivně rozšířil v okolí francouzského Lyonu.

Hedvábí je i dnes, v 21. století,  představitelem luxusního textilního materiálu, který je obdivován zejména pro svoji jemnost, hladkost, neopakovatelný lesk a texturu povrchu. Ačkoliv produkce hedvábí vzrostla, je nejkvalitnější hedvábí stále relativně drahé a exkluzivní.

Naší nabídku luxusních hedvábných vázanek najdete na www.SEKORA.cz a nabídku značkových hedvábných šátků a ozdobných kapesníčků najdete na www.SEKORA.cz.

Bavlna – příjemná a univerzální textilie

Bavlna je v současné době asi nejrozšířenější a nejčastěji používaná textilní surovina. Její historii je možné sledovat až 10.000 let zpět, kdy se poprvé historicky objevuje v Egyptě. Nezávisle na starověké středomořské kultuře byla bavlna používána i v Mexiku, kde lze první nálezy datovat do doby cca 5.000 let př. n.l. Asi nejbouřlivější období rozvoje zaznamenalo pěstování bavlny na počátku kolonizace Nového Světa, kdy od poloviny 16. století vznikaly na východním a jihovýchodním pobřeží Spojených států rozlehlé bavlníkové plantáže. Potřeba levné pracovní síly, která by obhospodařoval právě bavlníkové plantáže stála mj. za masivním dovozem otroků z Afriky do Spojených států. Průmyslová revoluce, která propukla v 18. století, zmechanizovala a zrychlila proces výroby bavlněné tkaniny a vytvořila podmínky pro to, aby se bavlna stala nejrozšířenější textilní surovinou.

Gossypium barbadense

Bavlněná látka se vyrábí z vláken ze semen rostliny rodu bavlníku (Gossypium), který tvoří asi 40 různých druhů. Bavlník jsou tropické nebo subtropické keřovité rostliny, které dosahují výšky od 1,5 m do 3 m. Po odkvetení se vytvoří tobolka, která obsahuje okolo pěti semen a je obrostlá jemnými chomáčky vláken. Chomáčky vláken se sklízejí a jsou základní výchozí surovinou pro poměrně komplikovaný proces zpracování surové bavlny na jemnou bavlněnou látku. Nejkvalitnější bavlna pochází z keřů bavlníku keřovitého (Gossypium barbadense), pěstovaného na ostrovech u jihovýchodního pobřeží USA – tzv. Sea Island bavlna. Velmi kvalitní a u nás populární je i bavlna egyptská. Při výrobě bavlněné látky platí, že výsledná tkanina je tím kvalitnější, čím jsou výchozí bavlněná vlákna tenčí a delší.

Gossypium hirsutum

Okolo 90% v současnosti vprodukované bavlny pochází z druhu Gossypium hirsutum, který je původem ze Střední Ameriky (Mexiko, karibská oblast a Florida) a dobře se tomuto bavlníku daří ve vyšších polohách místních vrchovin. Cca 8% celosvětové produkce představuje mimořádně kvalitní bavlna z bavlníku Gossypium barbedense, která pochází z tropických oblastí Jižní Ameriky a v současné době se pěstuje hlavně na jižním atlantickém pobřeží Spojených států (tzv. Sea Island bavlna – více se o Sea Island bavlně dozvíte na našem blogu) a v Egyptě. Největší světoví producenti surové bavlny jsou uvedeni v následující tabulce (údaje z roku 2011).

Země Produkce v milionech tun
Čína 7,2
Indie 5,9
Spojené státy 3,9
Pakistán 2,2
Brazílie 2,0

Sklizeň bavlny

Bavlník byl jednou z prvních průmyslově pěstovaných rostlin, která byla v masivní míře geneticky modifikována. Účelem genetických úprav bylo především zvýšit odolnost bavlníku proti přirozeným hmyzím škůdcům a geneticky modifikované bavlníky jsou dnes extrémně rozšířené ve všech oblastech pěstování bavlny (okolo 70% současně pěstovaných bavlníků je geneticky upravených). Bavlna, která pochází z původních, geneticky neupravených bavlníků se dnes nazývá Organic Cotton.

Bavlna vděčí za svoji oblíbenost několika faktorům. Je velmi příjemná na omak, dobře saje, má dobrou pevnost a dobře se udržuje (pere). Na druhou stranu se poměrně dost mačká, méně kvalitní bavlněné látky mají tendenci žmolkovat a její tepelně izolační vlastnosti (a tedy ochrana před chladem) jsou pouze průměrné. V kombinaci svých užitných vlastností je bavlna opravdu ideálním materiálem na výrobu košilí a halenek.

Naší nabídku lxusních bavlněných košilí přední londýnské značky Turnbull & Asser najdete na www.SEKORA.cz.

Possum Merino vlna – mimořádně příjemná novozélandská specialita

Vlna označovaná jako Possum Merino je přírodní směsový materiál, jehož hlavními komponenty je kvalitní ovčí merino vlna (více se o merino vlně dočtete na našem blogu) a srst vačnatce kusu liščího (Trichosurus vulpecula), který se anglicky označuje jako possum. Podíl merino vlny je obvykle mezi 60 a 70%, podíl srsti kusu liščího je mezi 20 a 30%. Tato přírodní směsová vlna má některé opravdu originální vlastnosti – je velmi jemná, měkká a příjemná a zároveň nesmírně teplá a hřejivá (udává se, že je o 55% teplejší než ovčí merino vlna a dokonce o 35% teplejší než vlna kašmírová (více se o kašmírové vlně dočtete na našem blogu).

Kusu liščí

Svetry ve všech možných střizích a barvách, šály, pletené čepice, pletené rukavice a i ponožky vyráběné z possum merino vlny jsou novozélandskou specialitou. Nový Zéland je předním světovým producente ovčí merino vlny a novozélandská merino vlna je asi ta světově nejkvalitnější a všeobecně uznávaná. Stejně tak i vačnatec kusu liščí byl na Nový Zéland importován v druhé polovině 19. století a dnes je poměrně široce rozšířený, zejména na teritoriu severního novozélandského ostrova. Na Novém Zélandě jsou také přádelny a výrobci úpletů, kteří dokáží merino i possum vlnu perfektně zpracovat.

Merino ovce

Kusu liščí je poměrně větší vačnatec, který dosahuje v dospělosti délky mezi 35 a 55 cm a váhy až 5 kg. Jeho domovinou jsou australské deštné lesy, ale výborně se adaptuje i na příměstské prostředí. Obvyklá barva tohoto vačnatce je hnědá v širokém spektru odstínů, ale může být i černá nebo vyloženě světle béžová. Je to noční živočich a všežravec a dožívá se až 15 let. Samici se rodí ročně obvykle jedno mládě, které se prvních 5 měsíců zdržuje především v matčině vaku. Na Nový Zéland byl importován v druhé polovině 19. století a dnes patří mezi nejvýznamnější zemědělské škůdce – díky absenci přirozených predátorů.

Kusu liščí

Vlna ze srsti kusu liščího – possum vlna – má mimořádné tepelně izolační vlastnosti a ve směsi s tou nejkvalitnější ovčí merino vlnou je nesmírně příjemná na omak, jemná a měkká. Ke směsi merino vlny a possum vlny se obvykle přidává i okolo 10% pevnějších vláken – hedvábí u vyloženě luxusní possum merino vlny nebo umělých vláken na bázi nylonu – která zpevňují výsledná materiál a podporují dobré zachování tvaru. Jedna z předních novozélandských značek possum merino úpletů – Native World – např. používá ve svých výrobcích 2 směsi – tzv. luxusní possum merino vlnu, která je složená ze 70% ze superfine merino vlny, 20% possum vlny a 10% hedvábí a standardní possum merino vlnu, která obsahuje 60% ovčí merino vlny, 30% possum vlny a 10% umělých vláken na bázi nylonu.

Svetry, šály, čepice či rukavice vyrobené z possum merino vlny nabízejí asi tu nejlepší ochranu před chladem, které je možné na bázi přírodních vláken dosáhnout. Tím, že se jedná právě o přírodní materiály, které dýchají, ale nedochází k přehřívání nositelova organismu a proto jsou úplety z possum merino vlny nesmírně komfortní, pohodlné a příjemné.

Naší nabídku šál z possum merino vlny novozélandské značky Native World najdete na www.SEKORA.cz a nabídku pánských i dámských svetrů najdete na www.SEKORA.cz.

Pánský svetr z possum merino vlny (Native World)

Dámský svetr z possum merino vlny (Native World)

 

 

 

 

 

 

 

 

Novozélandské stádo merino ovcí

Pin It

Superfine kašmír – nejjemnější kašmír

Dámský kašmírový cardigan ze superfine kašmíru, N.PEAL

Termínem superfine kašmír (nebo SF cashmere či S/F cashmere) je označována kašmírová vlna té nejvyšší kvality. Jedná se o nejjemnější, nejměkčí a nejpříjemnější kašmír jehož vlastnosti jsou ještě o kousek lepší než vlastnosti běžné kašmírové vlny.

Kašmírová vlna se vyrábí z podsady srsti kozy kašmírové (více se o kašmírové vlně dočtete na našem blogu). Jednou z nejpodstatnějších vlastností, která určuje kvalitu výsledné kašmírové vlny, je průměr vlákna (chlupu) kozí srsti. Tato veličina se u kašmíru pohybuje mezi 12 μm a 19 μm; podle definice kašmírové vlny musí být v rozmezí 13,5 μm a 19 μm. Obecně platí, že čím tenčí jsou vlákna (chlupy), tím je výsledná kašmírová vlna jemnější, měkčí a příjemnější na nošení. Ostatní charakteristické vlastnosti kašmíru (výborné tepelně izolační charakteristiky, pevnost, pružnost, dlouhověkost apod.) nejsou průměrem kozího chlupu ovlivněné.

Koza kašmírska

Jako superfine kašmírová vlna se označuje vlna, která byla vyrobená z vláken (chlupů) kozy kašmírské, jejichž průměr je menší než 15,5 μm. Takovou surovinu je možné získat jen z tradičního místa pěstování koz kašmírských – z oblasti vnitřní Číny, nedaleko hranic s Mongolskem. Srst z koz pěstovaných kdekoliv jinde má vlákna hrubší – mongolská srst má typicky průměr 15,5 – 16,5 μm, afghánská 16 – 17 μm a iránská 17 – 18 μm (více se o místech, kde se kašmír produkuje dozvíte na našem blogu) a i srst z vnitřní Číny se musí pečlivě vybírat, aby splňovala požadavky na SF kašmír. Tomu odpovídá i cena – syrová kašmírová vlna, splňující standardy pro superfine kašmír je až o 50% dražší než běžná kvalitní surová kašmírová vlna.

Zatímco pro použití termínu kašmír nebo cashmere existují závazná mezinárodní pravidla (vlna pochází z podsady kozy kašmírové, vlákna mají průměr nižší než 19 μm a podíl vláken s průměrem vyšším než 30 μm je nižší než 3%), termín superfine kašmír není nikde závazně definován. Z toho důvodu je na místě opatrnost, zejména u kašmírových výrobků z nižší cenové hladiny (více se o rozdílech v kašmíru dozvíte na našem blogu). Jen u renomovaných značek s dlouholetou tradicí lze označení superfine cashmere opravdu věřit.

Naší nabídku luxusních dámských svetrů ze 100% superfine kašmíru najdete na www.SEKORA.cz.

Dámské superfine kašmírové svetry, N.PEAL

Pin It

Merino vlna – nejjemnější ovčí vlna

Merino vlna je nejjemnější, nejkvalitnější ovčí vlna. Pochází ze srsti ovcí merino, které byly vyšlechtěny tak, aby poskytovaly právě jemnou, kvalitní vlnu.

Merino ovce pocházejí ze Španělska, které již od 12. století si budovalo pověst země, odkud pochází ta nejjemnější ovčí vlna. Cíleným šlechtěním vznikla ovce, která měla velmi jemnou srst, byla velmi adaptibilní a produkovala i dostatečné množství vlny – ovce merino. Až do 18. století byl vývoz této ovce ze Španělska zakázán pod hrozbou trestu smrti. První merino ovce byly exportovány ze Španělska v roce 1723, ale rozsáhlejší rozšíření merino ovcí začalo v roce 1765, kdy bylo vyvezeno stádo merino ovcí do Saska. Okolo roku 1805 se dostaly první ovce merino do Austrálie, kde se postupně začaly pěstovat ve velkém. Merino ovce byla a je neustále zušlechťována a dnes jsou hlavními odrůdami merino ovcí ovce Peppin, jihoaustralské ovce, saské ovce a ovce španělské. Hlavním producentem merino vlny je Austrálie, ale nejkvalitnější merino vlna pochází z Nového Zélandu, kde ovce žijí v podstatně tvrdších klimatických podmínkách.

Merino vlna má poměrně dlouhá (6 – 10 cm) vlákna, která mají průměr mezi 10 a 24 µm. Vlna je kadeřavá a jedna ovce vyprodukuje okolo 5 kg surové vlny ročně. Podle průměru vláken se vlna řadí do některé z kategorií – od ultra-fine (do 15 µm), přes superfine (15 – 18,5 µm)  až po silnou vlnu (23 – 24,5 µm). Barva vlny je obvykle bílá, i když jsou i stáda s ovcemi béžové barvy a poměrně ojedinělou (a drahou) je merino ovce s černou srstí.

Merino vlna i látka, z merino vlny utkaná není ani příliš horká, ani nesvědí. Díky opravdu jemným vláknům je i odolná proti zápachu, protože bakterie se na jemných, tenkých vláknech obtížně uchycují. Merino vlna je prodyšná a navíc má i schopnost krátkodobě pohltit vodu (až do 30% své váhy) a tak oblečení z merino vlny se tváří a vypadá jako suché, i když obsahuje značné množství vlny. Merino vlna se sráží, ale v rozumné míře (asi jako bavlna) a navíc po vyprání se opět mírně vytáhne.

Všechny výše uvedené vlastnosti vedou v poslední době k tomu, že u kvalitního sportovního oblečení se dává přednost merino vlně i před umělými, hi-tech vlákny. Tradičně se merino vlna používá k výrobě kvalitních, teplých a příjemných svetrů klasického i sportovního ražení a používá se i při tkaní vlněných látek na obleky, saka, kalhoty, kostýmy či sukně.

Naší nabídku značkových šál z merino vlny najdete na www.SEKORA.cz.

Gore-Tex – nepromokavá prodyšná membrána

Gore-Tex je asi nejznámější funkční materiál. Jedná se o membránu, která je nepromokavá ale současně je i prodyšná a tělo pod Gore-Texem může dýchat. Za svou popularitu vděčí Gore-Tex nejen svým vlastnostem, ale i promyšlenému a dobře dlouhodobě vedenému marketingu. Gore-Tex také patří mezi nejstarší funkční materiály a jeho obliba u zákazníků je nesmírně vysoká.

Gore-Tex je tenká pórovitá membrána, vyrobená z expandovaného polytetrafluoretylénu (teflonu). Membrána má přibližně 1,4 miliardy pórů na centimetr čtvereční a každý z pórů je přibližně 20.000 x menší než kapka vody a asi 700 x větší než molekula páry. Tím brání aby voda prošla přes membránu ale zároveň umožňuje, aby docházelo k téměř přirozenému dýchání.

Wilbert L. Gore

Membrána se typicky používá tak, že se nalaminuje mezi dvě vrstvy látky – vnější látku, která je obvykle tvořená materiálem na bázi nylonu a podšívku, která bývá na bázi polyesteru. Obecně je ale možné Gore-Tex nalaminovat na jakoukoli tkaninu a proto existují i čistě vlněné bundy s Gore-Texem; u aplikací, kde hraje roli váha se zase nepoužívá podšívková vrstva.

Gore-Tex vyvinul roku 1969 Wilbert L. Gore a jeho syn Robert W. Gore. Membránu uvedli na trh pod obchodním názvem Gore-Tex a v 70. letech získali několik patentů, které Gore-Tex chrání. V 70 letech také proběhlo několik vleklých soudních sporů, které ale nakonec uznali patentové právo na Gore-Tex.

Od samého začátku se Gore-Tex oficiálně dodává jen výrobcům, kteří dodržují poměrně přísné požadavky na konstrukci a výrobu oblečení z Gore-Texu. Švy musí být provedené tak, aby nepropouštěly vodu, konstrukce musí být taková, aby voda neprotékala dovnitř například kolem kapes – pouze výrobci, kteří splňují tyto požadavky mohou své výrobky označovat i značkou Gore-Tex.

V průběhu času došlo i k drobné úpravě vlastního Gore-Texu. Originální Gore-Tex je sice 100% nepromokavý, ale jeho schopnost dýchat je relativně omezená a při zvýšení tělesné námaze se nositelé Gore-Texu opravdu zapotí. Proto vzniklo několik membrán, které lépe dýchají (uvádí se, že Gore-Tex Active je až o 30% prodyšnější). Stejně tak je dnešní Gore-Tex Pro trvanlivější – originální Gore-Tex byl na povrchu opatřen tzv. DWR vrstvou, jejíž účinnost se ale praním a čištěním snižovala a materiál byl poté sice nepromokavý, ale velmi málo prodyšný a s oblibou se potil zevnitř.

Z Gore-Texu se dnes vyrábí zejména oblečení a obuv pro sport – bundy, čepice, rukavice, pohorky, tenisky. Postupem času si ale Gore-Tex našel cestu i do vyložené business oblečení – kabáty či bundy s Gore-Texem mají usedlý, klasický vzhled a i boty mohou být velmi společenské. Používají ho spotovci, myslivci a lesníci a ve své výbavě ho mají i horské služby, policisté a vojáci po celém světě.


Pin It

Thinsulate – lehká a tenká tepelná izolace

Thinsulate rouno

Thinsulate je moderní funkční materiál, který slouží především k tepelné izolaci a zachování komfortu nositele i v extrémně chladném počasí. Thinsulate je jednou z nejstarších funkčních látek a dodnes je hojně využívána, nejen u vyloženě sportovního oblečení, ale i u ošacení volnočasového nebo i elegantního.

Materiál, ze kterého se stal Thinsulate začala firma 3M vyvíjet v šedesátých letech 20. století s cílem, aby vznikla tkanina, která bude mít extrémně příznivé tepelně izolační vlastnosti i při relativně malé tloušťce a při nízké váze. Komerčně byl Thinsulate představen v roce 1979 a již jeho název charakterizuje jeho hlavní vlastnosti – Thin znamená tenký a Insulate znamená izolovat.

Lyžařská bunda s Thinsulate

Thinsulate je netkané rouno vyrobené z extrémně tenkých vláken. Vlákna mají průměr okolo 15 μm, což je tloušťka vláken, která odpovídá přibližně vláknům kašmírové vlny (12 – 19 μm) nebo těm nejtenčím a nejkvalitnějším vláknům ovčí merino vlny (15 – 25 μm) nebo alpaky (13 – 30 μm). Vlákna, použitá v Thinsulate jsou především polyetyléntereftalátová nebo směs polyetyléntereftalátových a polypropylénových vláken, případně i s přidáním vláken akrylových a polyetylénisoftalátových.

Tím, že jsou vlákna v rounu Thinsulate extrémně tenká a lehká, je možné vytvořit poměrně hustý materiál, který ale obsahuje značné množství vzduchových mezírek. A právě tyto vzduchové kapsičky slouží jako základ pro vynikající tepelně izolační vlastnosti. Poměrně vysoká hustota vláken v rounu funguje tak, že odráží teplo zpět k jeho zdroji a tím podporuje tepelné vlastnosti Thinsulate.

Thinsulate rukavice

3M, výrobce Thinsulate udává, že vrstva Thinsulate má stejné tepelně izolační vlastnosti jako vrstva prachového peří 1,5 až 2 x tlustší. Rouno Thinsulate je relativně dobře prodyšné a minimálně absorbuje vodu (méně než 1% své hmotnosti), což prakticky znamená, že dobře odvádí pot a zabraňuje přehřátí. Své vlastnosti Thinsulate neztrácí ani po vyprání nebo po chemickém čištění.

Typicky se Thinsulate umísťuje u oblečení mezi podšívku a svrchní látku. Protože Thinsulate neabsorbuje vodu, musí se při návrhu oblečení dbát na to, aby voda nekondenzovala na vnitřní straně svrchní látky a použít buď svrchní látky, které dobře dýchají nebo zajistit odvětrávání. Thinsulate se dodává v různých hustotách – přibližně od 50g/m2 do 200 g/m2. Hustoty přibližně od 150 g/m2 jsou již už určené do opravdu arktických podmínek.

Pracovní boty s Thinsulate

Thinsulate se dnes používá v mnoha součástech oblečení od bund a kabátů, přes rukavice, čepice, košile a svetry až po zimní zateplené boty. Používá se i u plátěných střech kabrioletů, šijí se z něj peřiny a díky svým zvukově izolačním vlastnostem se Thinsulate používá i pro odstínění hluku.

Ačkoliv patří Thinsulate mezi nejstarší funkční materiály, dodnes se masově používá a díky neustálému zlepšování, které 3M provádí se dodnes jedná o jeden z nejlepších tepelně izolačních materiálů.

 

Pea Coat s Thinsulate

Dámský kabát s Thinsulate

 

 

Pin It

Poradce pro výběr materiálu bekovky

Bekovka Stetson Kent

Ploché čepice s kšiltem, tzv. bekovky patří dnes mezi nejoblíbenější typy čepic. Vyrábějí se jak v provedení pro zimní sezónu, tak i jako vyloženě letní modely, chránící před sluncem a větrem.

V současné době se bekovky šijí z širokého spektra různých materiálů, od klasické vlněné látky přes luxusní kašmírové až po vyloženě letní lněné modely. Abychom vám pomohli s výběrem materiálu, ze kterého by vaše bekovka měla být ušitá jsme připravili přehled kladných a záporných vlastností nejběžnějších přírodních materiálů bekovek.

Materiál Klady Zápory
Bavlna Prodyšná Není voděodolná, absorbuje vodu
Povoskovaná bavlna Voděodolná Omezeně prodyšná, omezeně hřejivá
Len Prodyšná, chladivá Nehřeje, není voděodolná
Hedvábí Prodyšná Nehřeje, není voděodolná
Ovčí vlna Hřejivá Omezeně voděodolná, absorbuje vodu
Kašmír Hřejivá. prodyšná Omezeně voděodolná
Alpaka Hřejivá, neabsorbuje vodu Není voděodolná
Kůže Voděodolná Omezeně prodyšná

Uvedený přehled nebere v potaz, jakým způsobem je látka utkána či jak je silná a neobsahuje směsové materiály, které jsou velmi časté. Měl by sloužit pouze jako základní vodítko.

Na následujícím obrázku je schematicky znázorněná vhodnost jednotlivých materiálů bekovek pro různé povětrnostní podmínky.

Vhodnost udáváme pomocí 0 až 3 křížků, kdy 3 křížky znamenají maximální vhodnost a žádný křížek znamená, že bekovka pro dané počasí opravdu není vhodná

Naší nabídku bekovek legendární americké značky Stetson najdete na www.SEKORA.cz.

Poradce výběru materiálu bekovky
Pin It

Alpaka – luxusní vlna

Termínem alpaka je označována vlna, která se vyrábí ze srsti lamy alpaka, pocházející z andského podhůří v Jižní Americe. Vlna je jemná, příjemná na omak, má dobré tepelně izolační vlastnosti, nenasává vodu a je hypoalergenická, tj. vhodná na nošení i pro osoby, které trpí alergií. Používá se i pro tkaní látek, ale nejrozšířenější je u pletených výrobků – svetrů, šál, rukavic nebo čepic, kde se nezadržitelně stává jedním z opravdu luxusních a všeobecně uznávaných textilních materiálů.

Lama alpaka je domestifikovaná lama, která patří do čeledi velbloudovitých. Pochází z Jižní Ameriky, z oblasti Ekvádoru, Bolívie a především Peru a bez problémů žije v nadmořských výškách okolo 3.500 m. Dosahuje výšky okolo 100 cm a váží asi 50 – 60 kg. Od své domestifikace byla chována primárně pro vlnu. Existují dva chovné typy alpaky – huacaya, která je robustnější a srst má podobnou ovčí a suri, jejíž srst má rovná vlákna dlouhá až 15 cm, ale obtížněji se zpracovává. Vlna z alpaky suri se považuje za méně kvalitní a nepoužívá se samostatně, ale míchá se s vlnou huacaya nebo s jinými vlákny. Lama alpaka se dožívá věku okolo 20-ti let. Stejně jako některé ostatní lamy, je pověstná tím, že v ohrožení plive, a to poměrně s velkou přesností a na slušnou vzdálenost.

Alpaky se stříhají typicky jednou v roce (na jaře) a z jedné dospělé alpaky lze získat mezi 2,5 a 4,5 kg vlny, z nichž může být až 2 kg té nejvyšší kvality. Vzhledem k tomu, že srst lamy alpaka může být zbarvena od bílé přes hnědou, šedou až po černou, existuje okolo 30-ti klasifikovaných barevných odstínů vlny. Pokud se použije pro hotový výrobek jedné z těchto barev, nemusí se vlákna alpaky chemicky barvit a barva je pak stálejší, odolnější a ryze přírodní. Většina populace lamy alpaky žije v Jižní Americe (okolo 80% v Bolívii a přibližně 10% v Peru) ale v posledních desetiletích se úspěšně rozvíjí jejich chov i v jiných teritoriích – v USA, v Austrálii a na Novém Zélandě.

Průměr vlákna alpaka vlny je mezi 13μm a 30μm, což jí z tohoto hlediska řadí mezi kašmírovou vlnu (12-19 μm) a ovčí merino vlnu (15-25 μm) a jednoznačně řadí alpaku mezi luxusní materiály. Alpaka vlna neobsahuje lanolin a proto se o ní tvrdí, že je hypoalergenická a vhodná i pro alergiky. Je nehořlavá a neabsorbuje vodu a její tepelně izolační vlastnosti jsou stejné pro suchou i mokrou vlnu a jsou přibližně na úrovni vlny kašmírové. Vlna je i mimořádně jemná a příjemná na omak.

Alpaka se v posledních letech stává opravdu luxusním materiálem. Fyzikální charakteristiky tomu plně odpovídají a i módní návrháři a výrobci luxusního oblečení ji začínají intenzivně prosazovat.

Naší nabídku pletených čepicí legendární americké značky Stetson z alpaky najdete na www.SEKORA.cz.

Stetson Lowell - pletená čepice z alpaky