Archiv podle štítků: Kalhoty

Bavlněné khaki kalhoty (chinos) – letní volnočasová klasika

Klasické chinos

Bavlněné khaki kalhoty, označované termíny chinos nebo khakis, jsou již od konce druhé světové války stálicí pánského volnočasového šatníku. Tak, jak se styl pánského odívání uvolňuje směrem k ležérnějšímu pojetí, nejsou dnes již striktně doménou volnočasového oblékání, ale perfektně zapadají do Business Casual Dress Codu (více se o tomto Dress Codu dočtete na našem blogu) a jsou naprosto akceptovatelné i pro dennodenní nošení do kanceláře či na méně formální obchodní jednání.

Stejně jako mnohé součásti pánského šatníku, mají i chinos svůj původ svázán s vojenským oblečení. Poprvé se objevily okolo roku 1845 jako součást uniforem britských jednotek v Indii, kdy nahradily čistě bílé kalhoty. Hlavním důvodem bylo to, že bílé kalhoty se neuvěřitelně špinily a na khaki kalhotách nebylo tolik patrné zašpinění, které způsoboval prach (samo slovo „khaki“ znamená zabarvené prachem v indickém jazyce Urdu). Zabarvení kalhot ve světlejších odstínech kávové, béžové nebo dokonce curry se osvědčilo a roku 1848 byly tyto kalhoty oficiálně schválené jako součást britské uniformy pro horké počasí. Okolo roku 1890 se khaki kalhoty staly součástí i uniformy amerických vojáků za americko-španělské války. Roku 1912 byly chinos schválené jako součást uniformy pilotů amerického námořnictva a od roku 1931 je nosí i příslušníci ponorkového loďstva US Navy. K zásadnímu rozšíření khaki kalhot ale došlo v průběhu 2. světové války, kdy se staly výstrojní součástí amerických i britských vojenských a námořních sil.

Chinos a blazer

Původní chinos jsou bavlněné kalhoty bez sámků a bez záložek v barevné škále, která sahá od tmavší nazelenalé khaki přes světle béžovou až po jasnou, světlou ústřicově šedivou, která je jen o kousek tmavší než bílá. Látka, ze které se originální khaki kalhoty vyrábějí je silnější bavlněná látka v keprové vazbě, která je mimořádně pohodlná, prodyšná a dobře udržovatelná. Dnešní chinos se vyrábějí v širším spektru barev, od rezavě červených přes jasně zelené až po modré; i látka, ze které se dnes chinos vyrábějí nemusí být 100% bavlna, ale často se jedná o bavlnu s různými umělými příměsemi. I střihy dnešních chinos jsou rozmanitější a již zcela striktně neplatí, že khakis nemají sámky ani záložky.

Chinos se výborně hodí ke sportovnímu saku, ke svetru či mikině nebo jen ke košili či polo triku (více se o polo tričku dočtete na našem blogu). Ale naprosto mimořádně ladí s modrým  blazerem (podrobnasti o blazeru najdete na našem blogu), kde světle béžová vytváří půvabný barevný kontrast. Chinos se dnes nosí jak s kravatou, tak i s košilí bez vázanky a v obou případech vypadají dobře. Pasují k teniskám, sandálům, mokasínům i Derby botám; díky své béžové barvě ladí jak s hnědými tak i černými koženými botami.

Chinos jsou dnes asi druhým nejrozšířenějším typem kalhot, hned za džínsy. Za svou oblibu vděčí nejen pohodlnosti, s jakou se nosí, ale i jednoduchému, vpravdě klasickému střihu a příjemné a vysoce univerzální barvě, která výborně ladí s prakticky libovolným zbytkem oblečení.

John F. Kennedy

Daniel Craig

 

 

 

 

 

 

 

 

Pin It

Šedé flanelové kalhoty – nedoceňovaná klasika pánského šatníku

Šedé flanelové kalhoty se sportovním sakem a propínacím svetrem

Šedé flanelové kalhoty byly do začátku 80. let 20. století nepostradatelnou součástí každého pánského šatníku. Hned po oblekových kalhotách byl tento typ kalhot nejčastěji nošeným, nejvíce používaným.

Šedá je nejvíce neutrální barvou v celém spektru barev. Vzhledem k tomu, že běžný muž nijak výrazně netouží po tom, aby zvýraznil své nohy, je šedá barva ideální barvou kalhot – neupoutává pozornost a nechá pozorovatele poměrně rychle spočinout pohledem na důležitějších částech pánského outfitu. Navíc je šedivá barva i velmi univerzální, dobře kombinovatelná prakticky s jakoukoli jinou barvou. Až do počátku 80. let 20. století byly šedé flanelové kalhoty prakticky standardním doplňkem sportovního saka, blejzru nebo i stylového svetru a košile.

Šedé flanelové kalhoty bývají vyrobené z jednobarevné vlněné flanelové látky. Základní surovinou je čistá střižní vlna, obvykle typu merino (více se o merino vlně dozvíte na našem blogu). Vlněná látka je po utkání česána kovovými kartáči a tím získá nejen větší měkkost a jemnost, ale česání vytváří i charakteristický povrch, texturu, flanelové látky, které mírně připomíná plsť. Výhodou vlněného flanelu je i to, že se méně mačká.

Šedé flanelové kalhoty se svetrem

Flanelové kalhoty se začaly objevovat okolo roku 1880, kdy se kalhoty z tohoto materiálu začaly objevovat jako alternativa ke tvídovým, které nosili angličtí gentlemani zejména na svých venkovských sídlech. Flanelové kalhoty si poměrně rychle získaly oblibu a od 20. let 20. století se staly de facto standardem pro neoblekové kalhoty. Nosily se nejen ke sportovním sakům a blejzrům, ale často ve spojení se svetrem i na nejrůznější vyloženě volnočasové aktivity. Ústup ze slávy zaznamenaly šedé flanelové kalhoty s nástupem džín, které převzaly od 80. let 20. století roli volnočasových univerzálů. Ačkoli šedé flanelové kalhoty zažily – a dodnes zažívají – ústup ze své oblíbenosti, představují naprosto klasický a nadčasový kus pánské garderoby. V poslední době lze pozorovat snahu některých značek o reinkarnaci šedých flanelových kalhot.

Ve spojení s blejzrem nebo svetrem podtrhují uvolněný vzhled, ale zároveň dodávají i trochu formálnosti a stylu. Ať již v barvě světle šedé, nebo i tmavě antracitové, nepřitahují nežádoucí potřebu a perfektně doplňují pánský outfit. Charakteristická textura flanelové látky navíc přináší do pánského oblečení i další rozměr.

Fred Astaire v šedých flanelových kalhotácha sportovním saku

John Wayne v šedých flanelových kalhotách

 

 

 

 

 

 

 

 

Šedé flanelové kalhoty, od světlých až po antracitové

Pin It

Manšestrové kalhoty – nejen volnočasová stálice

Manšestrové kalhoty patří k oblíbeným kalhotám především pro volnočasové nošení. Jejich sametu podobná textura jim přidává na atraktivitě, svisle orientované linky mají tendenci opticky zeštíhlovat postavu a poddajná, obvykle bavlněná látka je mimořádně příjemná na nošení.

Manšestrové kalhoty se objevily v první polovině 19. století a z počátku se jednalo výhradně o pracovní kalhoty. Díky svým uživatelsky příjemným vlastnostem se záhy staly i běžnou součástí oblečení anglických venkovských gentlemanů, kteří je nosili především při svých outdoorových aktivitách – procházkách, honech, jízdách na koni. Počátkem 20. století se začaly objevovat i v ryze městském prostředí ale prakticky výhradně jen jako kalhoty pro volný čas. Po 2. světové válce, tak, jak se uvolňovaly nároky na oblečení směrem k ležérnějšímu a pohodlnějšímu stylu, se i manšestrové kalhoty začaly nosit pro jiné, méně významné příležitosti než volnočasové. Manšestrové kalhoty si ale do dnešních dní zachovaly především volnočasové využití.

Manšestráky se dnes vyrábějí ve všech možných střizích, od klasického střihu s vyšším pasem až po kapsáče. Ale tím nejrozšířenějším je džínový střih s nízko položeným pasem. Podle síly (tloušťky) použité látky mohou být manšestrové kalhoty lehčí do letního počasí nebo i silné, vyloženě zimní. Obvykle platí, že čím teplejší kalhoty, tím širší manšestrové proužky.

Ačkoliv se manšestrové kalhoty vyrábějí v mnoha různých barvách, těmi klasickými barvami jsou různé odstíny hnědé, zelené a khaki a především rezavě okrové, která je snad nejčastější barvou manšestrových kalhot. I tyto barvy připomínají venkovský původ manšestráků a lze je výborně kombinovat s tvídovým sportovním sakem či blazerem (více se o blazeru dočtete na našem blogu).

Manšestrová látka je obvykle bavlněná, někdy s příměsí PES vláken a často s příměsí strečových materiálů typu Lycra. Pro manšestr charakteristické proužky stejné barvy jako vlastní látka, které jsou vyvýšené a se sametovým povrchem, mívají různou šířku, která se někdy označuje termínem wale s číslem, které označuje počet vrypů v látce na palec. Standardní počet je okolo 11, wale okolo 16 znamená mašestr s jemnými, blízko u sebe položenými proužky a wale číslo okolo 4 znamená poměrně široké pruhy. Česká terminologie nepoužívá číslo wale, ale manšestry s proužky různé šíře mají vlastní, slovní označení – jehlový samet, prací kord, dámský manšestr, široký manšestr apod.

Manšestrové kalhoty jsou zajímavým zpestřením šatníku. Jsou pohodlné, elegantní a hlavně jsou trochu jiné než jakékoliv ostatní. Je možné je nosit k saku, svetru, košili či triku. Ačkoliv se jedná především o volnočasové kalhoty, lze je bez obav nosit i do kanceláře či na méně formální pracovní schůzky. Jsou ideální, poměrně neokoukanou alternativou k džínám.

Vhodnost pro formální příležitosti Vhodnost pro dennodenní nošení Vhodnost pro volnočasové nošení
Manšestrové kalhoty + ++ +++

Vhodnost udáváme pomocí 0 až 3 křížků, kdy 3 křížky znamenají maximální vhodnost a žádný křížek znamená, že daný typ pro danou příležitost opravdu není vhodný

 

Bermudy – kraťasy se stylem

Klasický outfit s bermudami

Jako bermudy se dnes označují delší kraťasy s délkou nohavic ke kolenům v pánském i dámském provedení. Původní, originální bermudy byly jednobarevné, obvykle bavlněné, často se sámky. Nosily se ke košili, saku a kravatě a výrazným rysem byly i vysoké jednobarevné (obvykle tmavé – černé nebo temně modré) podkolenky a černé společenské mokasíny.

Až do poloviny 20. století byla délka kalhot jedním ze zásadních atributů, který rozlišoval muže od chlapců – muži nosili zásadně dlouhé kalhoty a chlapci krátké. To platilo všude na světě, s výjimkou Bermudských ostrovů, britského dominia v karibiku. Historka, která popisuje, jak bermudy vzniky, hovoří o Nathanialu Coxonovi, který v polovině 19. století provozoval čajovnu na Bermudách. Tato čajovna se stala vyhledávaným a oblíbeným místem, kam chodili příslušníci britského námořnictva, které mělo na Bermudských ostrovech severoatlantické velitelství. Zaměstnanci čajovny si panu Coxonovi stěžovali na nesnesitelné horko, ve kterém museli v často přeplněné čajovně pracovat a Nathanial Coxon jim zkrátil dlouhé khaki kalhoty (více se o khaki kalhotách dočtete na našem blogu) tak, že jejich nohavice nechal ustřihnout těsně nad koleny. Kontraadmirál Mason Berridge, který byl pravidelným hostem čajovny, k těmto krátkým kalhotám přidal vysoké podkolenky a tento outfit zavedl jako uniformu britského válečného námořnictva v tropických oblastech.

Vévoda z Windsoru (vlevo) v bermudách

Dlouhé kraťasy – bermudy – doplněné o vysoké podkolenky, společenské mokasíny (více se o společenských mokasínách dozvíte na našem blogu) a ve spojení s oblekovou košilí, kravatou a sakem – nejčastěji blazerem (více se o blazeru dočtete na našem blogu) – se staly charakteristickým oblečením Bermudských ostrovů. K jejich celosvětovému rozšíření přispěl i Ernest Hemingway, který na Bermudách pobýval a vévoda z Windsoru, který byl v době 2. světové války guvernérem Bermudských ostrovů.

Dnes jsou termínem bermudy označovány kraťasy s délkou nohavic ke kolenům, nezávisle na tom, zda se jedná o pánské či dámské, jednobarevné či vzorované a z libovolného materiálu. I plavky s delšími nohavicemi se tímto termínem označují. A tak, jak se celkově móda uvolňuje a zpohodlňuje, není již nezbytné k bermudám nosit vysoké podkolenky ani společenské boty ani košili; nosí se k teniskám či k žabkám bez ponožek, ke tričku nebo polokošili. Faktem ale je, že původní outfit je mimořádně elegantní a stylový.

Klasický outfit s bermudami

Bermudy v moderním pojetí (Lacoste)