Archiv podle štítků: JFK

Jacqueline Kennedy – první dáma stylu

Jacqueline Kennedy

Jacqueline Kennedy (1929 – 1994) byla osobností, která spoluvytvářela styl v dámském oblečení v druhé polovině 20. století. Jako manželka 35. prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho udávala na počátku 60. let 20. století tón ve společenském oblečení a v 70. letech 20. století , jako manželka řeckého rejdaře Aristotla Onassise vytvářela dodnes platné zásady dámského casual oblečení. Její vliv na to, jak se ženy oblékaly a co i dnes nosí byl opravdu významný a dodnes patrný i napodobovaný.

Jacqueline se narodila v roce 1929 jako nejstarší dcera v rodině newyorkského makléře Johna Vernou Bouviera III. Její otec pocházel ze starobylé americké rodiny s francouzskými kořeny, matka měla irské předky a rodina Bouvierů patřila ke společenské smetánce východního pobřeží Spojených států. Od svých dvou let jezdila Jacquelina na koni a tento sport jí vydržel po celý život. Během svého studia, která zakončila roku 1951 bakalářským titulem z oboru francouzská literatura, strávila rok ve Francii na Univerzitě v Grenoblu a na pařížské Sorbonně. Po ukončení studia začala pracovat jako novinářka a fotografka v listě The Washington Herald-Times. V roce 1952 se potkala s kongresmanem Johnem F. Kennedym a v září 1953 se vzali. Jejich svatba byla společenskou událostí sezóny a vlastního obřadu, který vedl bostonský arcibiskup, se zúčastnilo přes 700 pozvaných hostů a následující recepce přes 1.200 hostů. Manželé Kennedyovi usilovali o početnou rodinu – v roce 1956 Jacqueline potratila, v roce 1957 porodila mrvě narozenou dceru a až v roce 1957 se narodila dcera Carolina, kterou v roce 1960 následoval syn John Jr. a v roce 1963 syn Patrick, který ale zemřel po dvou dnech. Všechny porody byly provedeny císařským řezem a nebyly jednoduché.

Jacqueline a John Kennedy

Na začátku roku 1960 oznámil John Kennedy svou kandidaturu na prezidenta Spojených států a Jacquelina se do kampaně aktivně zapojila. V listopadu 1960 John porazil svého republikánského protikandidáta Richarda Nixona a na začátku roku 1961 se stal John F. Kennedy ve věku 42 let 2. nejmladším prezidentem Spojených států a Jacqueline se stala ve věku 31 let 3. nejmladší první dámou. Už od doby prezidentské kampaně jí novináři i běžní lidé nazývali Jackie a záhy se stala opravdovou a nefalšovanou mega celebritou a své role první dámy se zhostila s grácií a noblesou. Při své návštěvě Paříže v roce 1961 prezident Kennedy prohlásil „Jsem ten člověk, který doprovází Jacqueline Kennedy do Paříže“ a ze společenského hlediska ho Jackie ve Francii opravdu zastínila – svou znalostí francouzštiny, francouzské historie i opravdovým smyslem pro styl si Francouze zcela získala. Po přestěhování rodiny do Bílého domu se Jackie pustila do poměrně zásadní rekonstrukce a převybavení Bílého domu, kde je dodnes možné pozorovat její ruku a smysl pro estetiku.

Jackie s dětmi na manželově pohřbu

21. listopadu 1963, při návštěvě texaského Dallasu, seděla vedle svého muže na zadním sedadle otevřené limuzíny v okamžiku, kdy byl na prezidenta Kennedyho spáchán atentát. Doprovázela ho do nemocnice, byla přítomná na operačním sále i oficiálnímu vyhlášení jeho smrti. Odpoledne byla na palubě Air Force One přítomná prezidentskému slibu nového prezidenta Lyndona B. Johnsona a po návratu do Washingtonu se účastnila příprav na pohřeb manžela a s oběmi dětmi i vlastního státního pohřbu.

Jackie a Aristotle Onassis

Po manželově pohřbu se odstěhovala do New Yorku a částečně se stáhla do ústraní. Po atentátu na svého švagra Roberta F. Kennedyho v roce 1968 prohlásila „Zabíjejí Kennedyovi, moji děti jsou v ohrožení. Chci opustit tuto zemi.“ a opravdu Spojené státy opustila. V říjnu 1968 se podruhé provdala za řeckého rejdaře a jednoho z nejbohatších mužů planety Aristotla Onassise, kterému bylo v době sňatku 62 let a většinu času začala trávit ve středomoří – ve Francii, Itálii i Řecku. Žila poměrně intenzivním společenským životem a byla nemilosrdně pronásledována novináři a fotografy. Po manželově smrti v roce 1975 začala pracovat jako editorka.

V lednu roku 1994 jí byla diagnostikována rakovina lymfatických žláz a této chorobě v květnu 1994 podlehla. Byla pohřbena po boku Johna F. Kennedyho na Arlingtonském hřbitově ve Virginii.

Jackie v šátku a slunečních brýlích

Po celý svůj život dbala Jackie na to, jak vypadá a co a jak nosí. Ráda nakupovala a mnohdy velmi intenzivně – když se jí jednou líbil kašmírový cardigan, který měli v obchodě v 18-ti barvách, neváhala a koupila si všech 18 barev.Ale často se stávalo, že většinu toho, co nakoupila druhý den poslala zpět do obchodu a vrátila. Nakupovala u slavných značek (Christian Dior, Chanel, Givenchy nebo Halston) ale v menších lokálních obchůdcích.

V jejím životě jde z hlediska stylu vysledovat dvě periody. V té první, na začátku 60. let 20. století je charakteristická společenským hodně formálním oblečením, které nosila jako první dáma. Proslavila se zejména kostýmy se sukněmi ke kolenům, obvykle v jednobarevném provedení v některé pastelové barvě. Kostýmy nebo kabáty byly často vybavené velkými, látkou potaženými knoflíky. Moc nenosila vzorované oblečení, upřednostňovala jednobarevné s povrchovou texturou. Vzhledem k tomu, že byla poměrně vysoká a útlá, nenosila vysoké podpatky aby – jak s úsměvem poznamenala – nepřevyšovala okolo stojící státníky a politiky. S oblibou nosila na hlavě klobouček, který se nazývá „pillbox“ (krabička na pilulky) a který pro ní připravil navrhl Roy Halston a dodával její dvorní módní návrhář té doby Oleg Cassini. Z dnešního pohledu nosila kloboučky i šátky na hlavě v této době mimořádně často.

Jackie se synem při návštěvě Říma

Druhá perioda jejího stylového vlivu začíná počátkem 70. let a je možné jí charakterizovat jako počátek dnešního casual stylu. Jackie v té době trávila hodně času ve středomoří a oblékala se mimořádně pohodlně, jednoduše a elegantně. Často v plátěných kalhotách, sandálech a tričku (T-shirt), někdy doplněném střízlivým sakem nebo v chladnějším počasí lehkým baloňákem (trenčkotem). I v této době často nosila hedvábný šátek, ať už uvázaný okolo hlavy nebo krku – šátky jí provázely celý život. Typické pro ní byly velké sluneční brýle, kterými se aspoň trochu maskovala před paparazzi. Nehýřila barvami, ale měla vytříbený cit pro jejich vzájemnou kombinaci. Všechno, co nosila muselo být z kvalitního materiálu, dobře ušité a muselo jí perfektně sedět.

Jacqueline Kennedy je opravdová osobnost dámského stylu. Byla průkopnicí dnešního casual oblečení, které je především pohodlné a dobře se nosí; dokázala se ale obléknout i pro významné společenské události mimořádně elegantně a přitom prostě a jednoduše. Její styl byl inspirací nejen pro ženy její generace, ale i pro současné.

Jacqueline Kennedy

Kravatové uzly – uzel Four In Hand

Robert Redford s kravatou, uvázanou uzlem Four In Hand

Uzel, označovaný jako Four In Hand patří mezi dva nejrozšířenější uzly, jakými se dnes kravaty vážou (spolu s polovičním Windsorským uzlem). Uzel Four In Hand, ve střední Evropě i označovaný jako Long, patří mezi uzly, jejichž uvázání je velmi jednoduché a přímočaré. Výsledný uzel je mírně asymetrický, delší a poměrně úzký. Právě díky jeho užšímu a delšímu tvaru se výborně hodí k mužům, kteří mají kratší nebo silnější krk.

Na uvázání uzlu Four In Hand se spotřebuje relativně krátká délka vázanky a proto je vhodný i pro kratší vázanky. Není nejvhodnější pro kravaty, vyrobené z lehkého, tenkého materiálu protože pak může působit miniaturně a spíše jako karikatura kravatového uzlu.

Název Four In Hand se pravděpodobně odvíjí od způsobu, jakým londýnští kočí drželi a vázali otěže svých spřežení ke konci 19. století, i když existují i jiné, méně pravděpodobné teorie, které se snaží vysvětlit jeho název. Uzel Four In Hand je velmi oblíben u anglosaské populace, ale díky své jednoduchosti, eleganci i snadnosti uvázání se jedná o skutečně současný uzel.

1. Přeložte cípy kravaty přes sebe lícem nahoru tak, aby širší konec vázanky byl nahoře. Místo, kde kravatu přeložíte rozhoduje o tom, jak budou oba konce uvázané vázanky dlouhé. Pokud si nejste jisti, kde se ideální místo přeložení nachází, dobrým startovním místem je oblast, kde na užším konci vázanky je šikmý šev.

2. Podvlékněte širší konec kravaty pod užším tak, aby se nekroutil ani nepřehýbal.

3. Přeložte širší konec vázanky přes užší konec lícem nahoru. Část vázanky, která právě překrývá užší konec bude viditelná a proto by měla být rovná a upravená.

4. Podstrčte širší konec kravaty zespoda do očka, ohraničeného vašim obličejem a oběma sekcemi kravaty před právě vázaným uzlem. Protáhněte širší konec kravaty tímto očkem zespoda nahoru.

5. Ohněte širší konec vázanky směrem k dolů, směrem k podlaze.

6. Prostrčte širší konec kravaty pod vodorovným překladem, vytvořeným v kroku 2. V této chvíli by měla být vázanka po celé své délce prostá překroucení a měla by hladce vytvářet uzel.

7. Stáhněte uzel a posuňte si ho nahoru, ke krku. Zkontrolujte délku obou konců uvázané kravaty. Širší konec by měl sahat přibližně k horní hraně vašeho opasku a užší by měl dosáhnout jen tak daleko, aby se vešel do poutka na vnitřní straně vázanky. Pokud se vám délka uvázané kravaty nezdá, rospusťte uzel a začněte jeho vázání znovu, ale s jiným místem přeložení podle bodu 1. Upravte uzel tak, aby byl rovně a uprostřed límečku košile.

Naší nabídku luxusních značkových kravat najdete na www.SEKORA.cz.

Uzel Four In Hand

John F. Kennedy s kravatovým uzlem Four In Hand

Steve McQueen a uzel Four In Hand

 

 

 

 

 

 

 

 

Jaká je „správná“ šířka kravaty ?

Klasická šířka kravaty - v podání Cary Granta

Základní tvar moderní kravaty zůstává nezměněn od počátku 20. století. Jedinými dvěma faktory dnešního ustáleného tvaru vázanek jsou délka a zejména šířka. Šedesátá léta 20. století přinesla módu úzkých kravat, aby pak v 70. letech byla jejich šířka extrémně rozšířena (a současně i zkrácena délka). Ale klasický a nadčasový tvar kravaty je dán objektivními zákonitostmi celkových proporcí.

Šířka kravaty (měřeno v jejím nejširším bodě) musí být ve správném poměru k šířce klop saka. Šířka klop pánského saka je prakticky konstantní od 20. let 20. století a ani Giorgio Armani, když na počátku 80. let představil nový střih sak, si nedovolil ji změnit. Šířka nadčasové kravaty, odolné proti krátkodobým výstřelkům módy, se pohybuje v rozmezí 8,5 až 10 cm.

Široká kravata - Michael Caine

Široké kravaty, krátce populární v 70. letech 20. století se moc neuchytily. Jejich problém spočíval hlavně v tom, že postavu opticky rozšiřují a zkracují a celkový vzhled vypadá hodně nevyváženě.

Naproti tomu úzké kravaty se výrazněji prosadily v 60. letech 20. století a jsou například jedním z charakteristických rysů amerického Ivy League stylu – stylu, který vznikl na východním pobřeží Spojených států a dodnes je jakousi uniformou akademického prostředí. Užší kravata totiž zeštíhluje postavu a disproporce s klasickou šíří klop saka je opravdu minimální. Proto se užší kravaty opakovaně vrací do módy a u některých typů vázanek – např. pletených – se ani o jiné než užší kravatě nedá mluvit.

Steve McQueen - užší kravata

Užší kravaty mají šířku okolo 7,5 cm a v posledních dvou až tří letech se masivně vracejí na módní výsluní. Mnozí módní návrháři je zařazují do svých soudobých kolekcí a někteří mají ve svém portfoliu jenom kravaty užšího střihu. Vázanky se šířkou 7 až 8 cm jsou sice užší a moderní, ale pořád se velmi blíží oné nadčasové, prověřené a oblíbené klasické šířce a výborně ladí se současným střihem saka.

Velmi módními se stávají i vázanky i výrazně úzké, se šířkou kolem 5 cm, které ale jednoznačně reprezentují stávající módní trend.

Stále však platí, že každý může nosit to, co mu vyhovuje, v čem se cítí dobře a na co má odvahu to nosit. Takže „správná“ šířka vázanky je věcí ryze individuální.

Užší kravaty v podání JFK a RFK

Úzká kravata - Domenico Dolce a Stefano Gabbana

 

 

 

 

 

 

 

Stetson – americká legenda

John Batterson Stetson, zakladatel firmy

John Batterson Stetson, zakladatel firmy,  se narodil 5. května 1830 v New Jersey. Jeho otec byl úspěšným kloboučníkem, který vedl společnost No Name Hat Company a tak měl John B. Stetson možnost naučit se kloboučnickému řemeslu již v průběhu svého dětství.

Jak bylo zvykem v druhé polovině 19. století mnoho mladých Američanů se vydávalo hledat štěstí do Colorada a dobývat zlato. Stejně tak ve svém mládí učinil i John B. Steston.  Při náročném kopání si vytvořil osobitou pokrývku hlavy, která jej měla chránit před odštěpujícími se částicemi kamene a sluncem v průběhu dobývání zlata. A právě z toho se stal jeho první klobouk jménem Boss of the Plains, který se stal základním prvkem Stetsonovi kloboučnické společnosti.

V dobývání zlata se mu příliš nedařilo, a proto se vrátil zpět na východ a začal vyrábět klobouky – jediné řemeslo, které znal. Jeho klobouk Boss of the Plains se záhy stal opravdovou kultovní pokrývkou hlavy a to i přesto, že vůbec nebyl levný. Již v té době se klobouky značky Stetson staly určitým vyjádřením postavení a prestiže.

Na počátku 20. století vlastnil Stetson největší továrnu vyrábějící klobouky na světě. Ve 20. letech 20. století začala Stetson company vyrábět klobouky pro senátory, poslance, prezidenty a jiné celebrity a započala tak tehdy tradice trvající až dodnes. V roce 1932 začali ve Stetson company s výrobou i dámských klobouků.

Legendární Stetson Boss of the Plains

V 50. letech, zlaté éře filmů s westernovou tématikou, se popularita značky maximálně zvýšila díky tomu, že téměř v každém natočeném westernu nosili jeho protagonisté převážně klobouky značky Stetson – od Garryho Coopera, Richarda Widmarka, Jamese Stewarta přes Johna Wayna až po Clinta Eastwooda. I přední zpěváci a zpěvačky americké country scény nosili – a to nejen při koncertech – klobouky značky Stetson. Značka Stetson se stala opravdovou americkou klasikou.

Velkým zvratem byl v roce 1960 inaugurační projev prezidenta Kennedyho, který vystoupil bez klobouku a dodnes se tvrdí, že po tomto projevu přišlo mnoho kloboučnických závodů k bankrotu. Stetson company toto naštěstí nepotkalo, ale potýkala se s těžkými časy. Snažila se svou výrobu klobouků přizpůsobit novým módním nárokům, a proto vyráběla barevné klobouky neobvyklých tvarů nebo klobouky bohatě zdobené.

V 80. letech se situace naštěstí změnila, na filmových plátnech se objevil trhák Indiana Jones a po jeho premiéře rapidně stoupla poptávka po kloboucích. Díky tomu se firma Stetson vzpamatovala a začala postupně rozšiřovat svůj sortiment.

Dnes patří značka Stetson k celosvětově nejprestižnějším výrobcům klobouků a čepic. Její jméno je doslova synonymem pro westernové klobouky, ale v přeneseném významu i pro exkluzivní, prestižní a tradiční klobouky a čepice.

Širokou nabídku klobouků a čepicí značky Stetson najdete na www.SEKORA.cz.

Stetson nejsou jenom pánské klobouky

Stetson vyrábí i klasické "evropské" klobouky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pin It