Archiv podle štítků: Funkční materiál

Windstopper

Windstopper ke membrána , kterou vyrábí W.L.Gore & Associates, která nepropouští studený vítr, ale je dostatečně prodyšná, aby tělo pod ní mohlo dýchat a nepotit se. Je podobná jako Gore-Tex, ale není nepromokavá.

Jedná se o membránu na bázi teflonu, resp. polytetrafluoretylénu, která má mikroskopické póry. Póry v membráně jsou asi 900 x větší než je molekula páry a proto pára a pot bez problémů membránou prochází.

Windstopper membrána se typicky nalaminuje ne vnitřní stranu nejvnějšejší textilie. Je měkká, poddajná a není vůbec tuhá ani nepříjemná. Vzhledem k tomu, že Windstopper není vodotěsný, nekusí se švy na látce provádět vodotěsně a tím je výroba Windstopperového oblečení levnější.

Windstopper se především používá na outdoorové bundy, svetry, čepice a rukavice.

 

 

Pin It

Gore-Tex – nepromokavá prodyšná membrána

Gore-Tex je asi nejznámější funkční materiál. Jedná se o membránu, která je nepromokavá ale současně je i prodyšná a tělo pod Gore-Texem může dýchat. Za svou popularitu vděčí Gore-Tex nejen svým vlastnostem, ale i promyšlenému a dobře dlouhodobě vedenému marketingu. Gore-Tex také patří mezi nejstarší funkční materiály a jeho obliba u zákazníků je nesmírně vysoká.

Gore-Tex je tenká pórovitá membrána, vyrobená z expandovaného polytetrafluoretylénu (teflonu). Membrána má přibližně 1,4 miliardy pórů na centimetr čtvereční a každý z pórů je přibližně 20.000 x menší než kapka vody a asi 700 x větší než molekula páry. Tím brání aby voda prošla přes membránu ale zároveň umožňuje, aby docházelo k téměř přirozenému dýchání.

Wilbert L. Gore

Membrána se typicky používá tak, že se nalaminuje mezi dvě vrstvy látky – vnější látku, která je obvykle tvořená materiálem na bázi nylonu a podšívku, která bývá na bázi polyesteru. Obecně je ale možné Gore-Tex nalaminovat na jakoukoli tkaninu a proto existují i čistě vlněné bundy s Gore-Texem; u aplikací, kde hraje roli váha se zase nepoužívá podšívková vrstva.

Gore-Tex vyvinul roku 1969 Wilbert L. Gore a jeho syn Robert W. Gore. Membránu uvedli na trh pod obchodním názvem Gore-Tex a v 70. letech získali několik patentů, které Gore-Tex chrání. V 70 letech také proběhlo několik vleklých soudních sporů, které ale nakonec uznali patentové právo na Gore-Tex.

Od samého začátku se Gore-Tex oficiálně dodává jen výrobcům, kteří dodržují poměrně přísné požadavky na konstrukci a výrobu oblečení z Gore-Texu. Švy musí být provedené tak, aby nepropouštěly vodu, konstrukce musí být taková, aby voda neprotékala dovnitř například kolem kapes – pouze výrobci, kteří splňují tyto požadavky mohou své výrobky označovat i značkou Gore-Tex.

V průběhu času došlo i k drobné úpravě vlastního Gore-Texu. Originální Gore-Tex je sice 100% nepromokavý, ale jeho schopnost dýchat je relativně omezená a při zvýšení tělesné námaze se nositelé Gore-Texu opravdu zapotí. Proto vzniklo několik membrán, které lépe dýchají (uvádí se, že Gore-Tex Active je až o 30% prodyšnější). Stejně tak je dnešní Gore-Tex Pro trvanlivější – originální Gore-Tex byl na povrchu opatřen tzv. DWR vrstvou, jejíž účinnost se ale praním a čištěním snižovala a materiál byl poté sice nepromokavý, ale velmi málo prodyšný a s oblibou se potil zevnitř.

Z Gore-Texu se dnes vyrábí zejména oblečení a obuv pro sport – bundy, čepice, rukavice, pohorky, tenisky. Postupem času si ale Gore-Tex našel cestu i do vyložené business oblečení – kabáty či bundy s Gore-Texem mají usedlý, klasický vzhled a i boty mohou být velmi společenské. Používají ho spotovci, myslivci a lesníci a ve své výbavě ho mají i horské služby, policisté a vojáci po celém světě.


Pin It

Thinsulate – lehká a tenká tepelná izolace

Thinsulate rouno

Thinsulate je moderní funkční materiál, který slouží především k tepelné izolaci a zachování komfortu nositele i v extrémně chladném počasí. Thinsulate je jednou z nejstarších funkčních látek a dodnes je hojně využívána, nejen u vyloženě sportovního oblečení, ale i u ošacení volnočasového nebo i elegantního.

Materiál, ze kterého se stal Thinsulate začala firma 3M vyvíjet v šedesátých letech 20. století s cílem, aby vznikla tkanina, která bude mít extrémně příznivé tepelně izolační vlastnosti i při relativně malé tloušťce a při nízké váze. Komerčně byl Thinsulate představen v roce 1979 a již jeho název charakterizuje jeho hlavní vlastnosti – Thin znamená tenký a Insulate znamená izolovat.

Lyžařská bunda s Thinsulate

Thinsulate je netkané rouno vyrobené z extrémně tenkých vláken. Vlákna mají průměr okolo 15 μm, což je tloušťka vláken, která odpovídá přibližně vláknům kašmírové vlny (12 – 19 μm) nebo těm nejtenčím a nejkvalitnějším vláknům ovčí merino vlny (15 – 25 μm) nebo alpaky (13 – 30 μm). Vlákna, použitá v Thinsulate jsou především polyetyléntereftalátová nebo směs polyetyléntereftalátových a polypropylénových vláken, případně i s přidáním vláken akrylových a polyetylénisoftalátových.

Tím, že jsou vlákna v rounu Thinsulate extrémně tenká a lehká, je možné vytvořit poměrně hustý materiál, který ale obsahuje značné množství vzduchových mezírek. A právě tyto vzduchové kapsičky slouží jako základ pro vynikající tepelně izolační vlastnosti. Poměrně vysoká hustota vláken v rounu funguje tak, že odráží teplo zpět k jeho zdroji a tím podporuje tepelné vlastnosti Thinsulate.

Thinsulate rukavice

3M, výrobce Thinsulate udává, že vrstva Thinsulate má stejné tepelně izolační vlastnosti jako vrstva prachového peří 1,5 až 2 x tlustší. Rouno Thinsulate je relativně dobře prodyšné a minimálně absorbuje vodu (méně než 1% své hmotnosti), což prakticky znamená, že dobře odvádí pot a zabraňuje přehřátí. Své vlastnosti Thinsulate neztrácí ani po vyprání nebo po chemickém čištění.

Typicky se Thinsulate umísťuje u oblečení mezi podšívku a svrchní látku. Protože Thinsulate neabsorbuje vodu, musí se při návrhu oblečení dbát na to, aby voda nekondenzovala na vnitřní straně svrchní látky a použít buď svrchní látky, které dobře dýchají nebo zajistit odvětrávání. Thinsulate se dodává v různých hustotách – přibližně od 50g/m2 do 200 g/m2. Hustoty přibližně od 150 g/m2 jsou již už určené do opravdu arktických podmínek.

Pracovní boty s Thinsulate

Thinsulate se dnes používá v mnoha součástech oblečení od bund a kabátů, přes rukavice, čepice, košile a svetry až po zimní zateplené boty. Používá se i u plátěných střech kabrioletů, šijí se z něj peřiny a díky svým zvukově izolačním vlastnostem se Thinsulate používá i pro odstínění hluku.

Ačkoliv patří Thinsulate mezi nejstarší funkční materiály, dodnes se masově používá a díky neustálému zlepšování, které 3M provádí se dodnes jedná o jeden z nejlepších tepelně izolačních materiálů.

 

Pea Coat s Thinsulate

Dámský kabát s Thinsulate

 

 

Pin It

Coolmax – funkční látka do horkých dní

Coolmax je představitelem moderních funkčních látek, které výrazně pomáhají udržet komfort a pohodlí nositele i při extrémních podmínkách. Zásadní vlastností Coolmaxu je, že efektivně odvádí pot od těla na vnější povrch látky a tím ochlazuje tělo v horkém počasí nebo v případě extrémní fyzické zátěže. Látka Coolmax je zároveň prodyšná, což napomáhá k udržování těla nositele v pohodě.

Coolmax se na trhu objevila v roce 1986 a jedná se o registrovaný výrobek firmy DuPont (dnes Invista). Dnes se Coolmax látka vyrábí v přibližně deseti provedeních, od základního Coolmax Everyday přes Coolmax Extreme pro extrémní fyzickou zátěž až po Coolmax UPF, který navíc poskytuje ochranu proti ultrafialovému záření s ochranným faktorem až 40.

Látka je utkána ze speciálních polyesterových vláken, která mají unikátní průřez. Po délce každého vlákna jsou vytvořené jakési podélné kanálky (v počtu 4 nebo 6), které pomáhají odvádět pot z povrchu těla. S využitím těchto kanálků pot vzlíná látkou na její povrch, kde se odpařuje. Vlastní polyesterová vlákna vlhkost nesají, jen zajišťují odvod potu směrem k povrchu látky.

Kombinace prodyšnosti látky Coolmax a její schopnosti odvádět vlhkost vytvářejí příjemné a komfortní klima i v případě extrémně vysokých teplot nebo mimořádné fyzické zátěže. Výrobky z Coolmax látky se dobře a rychle perou (v pračce při teplotě do 30oC, nedoporučuje se používat bělidla ani aviváže) a po vyprání rychle schnou (prakticky není nutné používat sušičku). Coolmax se málo mačká a ačkoliv se jedná o umělé vlákno, je Coolmax látka na dotek příjemná. Určitou nevýhodou Coolmaxu je, tak jako u většiny funkčních materiálů, že po propocení látka může zapáchat (bakterie, produkující zápach, zůstávají po odpaření na povrchu látky).

Coolmax je poměrně populární funkční tkaninou, ze které se dnes vyrábějí výrobky určené především pro sport – trička, ponožky, čepice či klobouky. Výrobky z Coolmaxu jsou dnes základem pro vrstvení materiálů – používají se na místě tradičního spodního prádla, pod fleecem či goretexem.