Archiv podle štítků: Dandy

Beau Brummell – anglický dandy

Beau Brummell

George Bryan Brummell (1778 – 1840), přezdívaný Beau, byl jedním z prvních mužů, označovaných termínem „dandy“. Tito muži věnovali svému zevnějšku mimořádnou, až přehnanou, pozornost a vzhledem k tomu, že obvykle pocházeli z britských šlechtických vrstev, stal se jejich zevnějšek a vtip na společenských setkáních hlavním a často jediným smyslem jejich života. Ačkoliv Beau Brummell žil na přelomu 18. a 19. století, to, jak ovlivnil pánské oblékání přetrvává dodnes. Ve své době se stal nezpochybnitelným arbitrem pánské módy a pánského oblékání a to nejen v rodné Británii, ale i ve Francii a na celém evropském kontinentě. Pozornost, kterou věnoval čistotě, perfektnímu střihu, dokonalému řemeslnému zpracování i použitým nejkvalitnějším materiálům se stala legendární (např. rukavičky mu šil jeden rukavičkář, ale palec pocházel od jiného).

George IV

George Brummell se narodil roku 1778 v rodině londýnského obecního politika ze střední třídy. Jeho rodiče, a záhy i on sám, měli ambici, aby se stal opravdovým britským gentlemanem a pronikl do nejvyšší společnosti. Vystudoval prestižní střední školu v Etonu a studoval na Oxfordu. Již za studií ovlivňoval to, co jeho okolí nosilo oblečené (v Etonu inicioval přidání kravatové spony ke kolejní uniformě, v Oxfordu se zasadil o konec bavlněných punčoch a omšelých kravat) a tato jeho schopnost se naplno projevila po roce 1794, kdy se stal důstojníkem 10. královského husarského pluku, osobního pluku prince z Walesu, pozdějšího britského krále George IV. Pozornost, kterou věnoval svému zevnějšku i novátorské a na svou dobu pokrokové názory na oblékání fascinovaly prince z Walesu natolik, že nařídil, aby služební povinnosti Beau Brummella byly minimální a přitom ho poměrně rychle povýšil až do hodnosti kapitána. V roce 1795 zemřel Beauovi otec a zanechal mu dědictví v hodnotě asi 25.000 liber, což byla v té době dost slušná částka. Brummell sloužil v armádě až do doby, kdy byl pluk dislokován do Manchesteru (1798) a v ten okamžik Brummell z armády se svolením prince vystoupil.

Baeu Brummell

Po odchodu z armády se usadil v Londýně, koupil si domek v Mayfairu a stal se nepostradatelným členem nejbližšího princova okolí. Díky přátelství s princem z Walesu opravdu pronikl do nejvyšších společenských vrstev, což ale mělo za následek nesmírný nápor na jeho finance, kterých rychle ubývalo. V roce 1811 se princ z Walesu stal regentem království a poněkud upravil své zvyky a i mezi princem a Beau Brummellem to občas zajiskřilo. Při jedné příležitosti se Beau potkal s princem, kterého doprovázel lord Alvanley. Princ Brummella zcela ignoroval a prostořeký Beau se s nevinným pohledem zeptal lorda Alvanleyho „Kdo je ten váš tlustý přítel ?“. Tato poznámka definitivně ukončila Brummellovo přátelství s princem a narůstající finanční obtíže vedly Brummella v roce 1816 k útěku před vězením pro dlužníky do Francie. Ve francouzském exilu žil až do své smrti v roce 1840, ale i ve Francii si zachoval svou pověst arbitra módy a i Honoré de Balzac mu věnoval sérii článků.

Beau Brummell v typickém oblečení

Brummmellův přínos k tomu, jak se muži oblékali, spočíval v tom, že výrazně zjednodušil a zpohodlněl pánskou módu. Bohaté ornamenty, široké používání krajek a nošení napudrovaných paruk nahradil „civilnějším“, jednodušším vzhledem, postaveném na bázi perfektně střiženého saka (se šosy), vestičky a kalhot v plné délce (až k botám); to vše doplněné jednoduchou bílou lněnou košilí a perfektně uvázanou kravatou. Brummellovým odkazem je i barevná kombinace, postavená na barevném kontrastu – tmavé sako (černé, temně modré nebo lahvově zelené), světlejší vesta, sněhobílá košile a světlé, pískově žluté, kalhoty.

Brummell měl vliv i na osobní hygienu – prosazoval, že muž musí být oholený, ostříhaný a vykoupaný, s vyčištěnými zuby. A oblečený do čistého, vyžehleného ošacení. Ačkoli dnes je to naprostá samozřejmost, v Brummellově době šlo o zela revoluční přístup.

I když dnes je již způsob oblečení, propagovaný Brummellem, hodně archaický, ve své době odstartoval sice pozvolný, ale nezadržitelný přechod k pánskému oblečení tak, jak ho známe dnes. Na Brummella bezprostředně navázal další britský dandy – král Edward VII (více se o Edwardovi VII dočtete na našem blogu), který žil o století později.

Socha Beau Brummella v londýnské Jermyn Street

Pin It