Archiv podle štítků: Brigitte Bardot

Brigitte Bardot – francouzská uvolněná ženskost

Brigitte Bardot je osobnost, která se významným způsobem ovlivnila definici stylu v oblékání v 60. letech 20. století a její stylový příklad dodnes platí. Její styl je uvolněný a pohodlný; typicky francouzský a středomořský. Je jednoduchý, funkční a přitom elegantní. Brigitte Bardot byla celosvětovým ženským sexuálním symbolem 60. a 70. let 20. století a jednoznačně ovlivnila to, jak se ženy dodnes oblékají i chovají.

Brigitte bardot se narodila v roce 1934 v Paříži v rodině katolického inženýra. Od útlého mládí se připravovala na baletní dráhu a v letech 1947-1950 studovala u ruského choreografa Borise Kňazova. Ve věku 14 let poprvé předváděla oblečení na módní přehlídce a v roce 1950 byla její fotografie na titulní stránce časopisu Elle, kde si jí všimnul začínající francouzský režisér Roger Vadim.

Ten ji přivedl k filmu a během 20 let následujících po roce 1952 hrála celkem v 47 filmech po boku takových hvězd stříbrného plátna jako Jean-Louis Trintignan, Jean Gabin, Kirk Douglas, Jean Marais, Jane Birkin či Gérard Philipe. Mezi její nejznámější filmy patří …a bůh stvořil ženu (spolu s Jean-Louisem Trintignanem), Velké manévry (s Gérardem Philipem), Babeta jde do války, Viva Maria nebo Rumový bulvár (s Linem Venturou). Většinou šlo o romantické filmy a mívaly úspěch jak u kritiků, tak i u diváků. V roce 1973, ve svých 39 letech, svou hereckou kariéru sama a definitivně ukončila.

Za svůj život stihla 4 manželství (jejími manželi byli režisér Roger Vadim, herec Jacques Charrier, německý průmyslník Günther Sachs a silně pravicový politik Bernard d’Ormale), ze kterých má jednoho syna Nicolase. Mezi jejími partnery lze najít i Jeana-Louise Trintignana či francouzského šansoniéra Gilberta Bécauda.

Po roce 1973 se Brigitte bardot intenzivně věnuje boji za práva zvířat. V roce 1986 založila  vlastní nadaci, kterou i finančně podporuje a často a nekompromisně veřejně vystupuje na ochranu zvířat. Aby podpořila boj za ochranu zvířat, stala se vegetariánkou.

Brigitte Bardot se stala sexuální ikonou 60. let 20. století. Její pozice byla opravdu celosvětová a i v tehdejším východním bloku představovala ideál ženskosti (české dieselové lokomotivě řady 751 se podle charakteristického čela lokomotivy dodnes přezdívá Bardotka). Při svých návštěvách St. Tropez na středomořském pobřeží, kde si koupila v roce 1963 sídlo, popularizovala dámské plavky bikiny a středomořské, slunečné a teplé prostředí se výrazně otisklo i ve stylu jejího oblékání. Preferuje jednoduché, pohodlné a vysoce funkční oblečení, které výrazně akcentuje ženskost. Jednoduché, prostě střižené šaty nebo jednobarevná T-Shirt s hlubším výstřihem jsou pro ni charakteristické. Jako opravdová Francouzka ráda a často používá i výrazné módní doplňky (šátky, klobouky, sluneční brýle, šály), které s citem kombinuje s ostatním oblečením. Pro ní typický je i hlubší, širší výstřih (ať již na šatech nebo na tričku či na topu), který ponechává nezahalená ramena, a který získal i své jméno po ní.

Brigitte Bardot ovlivnila v 60. letech 20. století vývoj módy směrem k ležérnímu, jednoduchému a opravdu pohodlnému outfitu.

Pin It

Bretaňské tričko

James Dean

Bretaňské tričko, označované alternativním názvem námořnické tričko, je tričko s lodičkovým výstřihem, s modrými pruhy na bílém podkladě a vyrobené z bavlny. Tričko je velmi oblíbené a mnohé celebrity ho nosí a nosily – Robert Redford, Henry Fonda, Paul Newman, Coco Chanel, Audrey Hepburn, James Dean, Pablo Picaso, Brigitte Bardot a mnozí další.

V březnu 1858 schválil francouzský parlament bretaňské triko jako součást vojenské námořnické uniformy. Originál má celkem 21 vodorovných proužků, jeden každý za vítězství Napoleona Bonaparte. Mělo dlouhý rukáv a bylo vyrobeno z vlny nebo častěji ze silnější bavlny. Původní trička vyráběla značka Saint James z Normandie.

V roce 1917 použila bretaňské tričko ve své módní kolekci Coco Chanel a tričko se stalo symbolem pro buržoazní kruhy na Riviéře. Tento symbol je dodnes platný. Od té doby je tričko neustále nošené, někdy více a jindy méně, ale pořád se jedná o jakýsi symbol stylového letního oblečení.

Audrey Hepburn

Pravé bretaňské tričko má i dnes lodičkový výstřih, dlouhé rukávy, volnější, splývavý střih a je ušito ze silnější bavlněné látky (látka je poměrně silná, tak aby tričko se mohlo nosit i za chladnějšího počasí). Nosí se na holé tělo a může mít pruhy v různých barvách (červené, zelené, červené a černé a další barevné kombinace) ale originál má přibližně 21 modrých proužků na bílém (případně v nažloutlé barvě slonová kost) podkladě.

Bretaňské tričko patří dnes k naprostým klasikám letního oblečení, jak pro muže, tak i pro dámy. Nosí se k džínám, šortkám, krátké sukni, obvykle přes kalhoty nebo sukni, nezastrčené. A stále je stylové a slušivé.

 

 

 

 

 

 

Historie šátků

Šátky francouzské značky A Piece of Chic

Historie šátků není v literatuře příliš dobře zdokumentována. Možná je to tím, že vlastní šátek – kus látky čtvercového tvaru, který se především nosí uvázaný okolo krku nebo hlavy – se v průběhu staletí jen minimálně měnil a vyvíjel; možná je to tím, že definice toho, co vlastně je šátek (a co už je šála nebo šerpa nebo pašmína) nebývá zcela exaktní a možná je to tím, že historická fakta o šátcích jsou nenávratně ztracená v toku dějin.

První šátky je možné vystopovat do doby římské říše, kdy především ti, kteří manuálně pracovali, nosili okolo krku uvázanou čtvercovou látku, která primárně sloužila k otírání potu z obličeje. Tento kus – obvykle lněné – látky se jmenoval sudarium a vrcholu své popularity dosáhl pravděpodobně v prvním století našeho letopočtu. Z dochovaných pramenů vyplývá, že např. císař Nero se na veřejnosti objevoval prakticky výhradně se sudariem uvázaným okolo svého krku.

Voják čínské terakotové armády s šátkem okolo krku (cca roku 220 př.n.l.)

Přibližně stejně starý je první spolehlivě dochovaný výskyt šátku v prostředí čínské kultury. Mnozí vojáci slavné terakotové armády císaře Čchina (soubor cca 8.000 hliněných soch v životní velikosti, které byly objeveny v roce 1974) z doby okolo roku 220 př. n. l. mají okolo krku uvázaný šátek. Dá se předpokládat, že kromě ryze funkčního a praktického využití sloužil tento šátek i k identifikaci postavení či hodnosti nositele.

Sledovat historii šátků v období středověku je mimořádně obtížné. Dochované prameny, ať již se jedná o písemné záznamy nebo o obrazy, se dotýkají téměř výhradně vládnoucí vrstvy a prakticky neposkytují vodítko k tomu, jak chodili oblékáni a co nosili běžní lidé. Je ale nepochybné, že šátky se v tomto období uplatnily zejména jako součást pokrývky hlavy u žen. Eleanora Akvitánská (asi 1122 – 1204),  francouzská a posléze i anglická královna, nosila poměrně velký šátek připnutý jedním cípem ke klobouku a volně splývající na záda. Tato móda se rozšířila i do jiných zemí a vydržela, v drobných obměnách, po celý středověk. Lze předpokládat, že se ve středověku šátky používaly i jako ochrana krku před nepřízní počasí, zejména u rolníků, ale hlavní uplatnění si šátky nalezly právě jako součást pokrývky hlavy.

Chorvatský vojnik

V roce 1635 proto způsobili chorvatští vojáci, kteří dorazili do Paříže podpořit francouzského krále Ludvíka XII., velkou senzaci. Nosili totiž okolo krku uvázané šátky, ze kterých se časem vyvinula kravata (více se o historii kravaty dočtete na našem blogu). Šátky, které nosili, měly různou barvu, která identifikovala hodnost nositele.

Na počátku 19. století se použití šátků začíná pozvolna měnit. Přestávají být jen praktickou, ryze funkční součástí oblečení, která chrání krk nebo hlavu, a začíná vzrůstat jejich estetický význam pro celkový dojem z nositelky. Pokrok v technologii potisku textilií byl na začátku 20. století odrazovým můstkem pro moderní oblíbenost šátků. Centrem, kde potisk textilu byl na té nejvyšší světové úrovni se stalo francouzské město Lyon, které leží asi 500 km jihovýchodně od Paříže. Již v roce 1911 angažoval francouzský návrhář Paul Poiret významného malíře Raoula Dufyho pro grafický návrh vzorů na látkách a v tomto trendu pokračovala zejména Elsa Schiaparelli, která spolupracovala mj. se Salvatorem Dalim.

Šátek Hermes Jeux d’omnibus et dames blanches, 1937

V roce 1937 uvedla značka Hermes na trh svůj první hedvábný šátek. Šátek se jmenoval „Jeux d’omnibus et dames blanches“ a představoval skupinu žen, hrajících hru, pojmenovanou po společnosti, která provozovala ve Francii omnibusy tažené koňmi – Dames Blanches. Omnibusy jsou znázorněny i na okrajích šátku a představují poměrně významný motiv. Šátek byl vyráběn ve francouzském Lyonu, městě s dlouhou tradicí výroby hedvábí a značka Hermes v Lyonu otevřela vlastní provoz, kde vyrábí své šátky dodnes (více se o lyonském hedvábí dočtete na našem blogu).

Audrey Hepburn

Od 40. let 20. století se šátky definitivně staly především stylovým módním doplňkem. O jejich popularizaci se postaraly mnohé celebrity a zejména Audrey Hepburn a Grace Kelly nosily šátky rády a velmi často. V průběhu let se na šátcích střídaly i motivy, poplatné své době – od Art Deco, přes jasné barevné šátky z 50. a 60. let 20. století až po „technologické“ motivy z počátku 21. stletí. Dnes tvoří šátky nedílnou součást každoročních kolekcí předních světových módních návrhářů i značek, které se specializují právě na design a výrobu šátků a často se stávají nástrojem pro relativně dostupnou identifikaci se značkou.

Ačkoliv se dnes šatky vyrábějí i z jiných materiálů než je hedvábí (zejména umělé hedvábí, bavlna či různé směsové materiály),  klasickým materiálem pro šátek je právě 100% hedvábí, nejlépe původem z francouzského Lyonu.

Naší nabídku šátků francouzské značky A Piece of Chic z francouzského Lyonu najdete na www.SEKORA.cz.

Grace Kelly

Brigitte Bardot

 

 

 

 

 

 

 

 

Šátky A Piece of Chic z francouzského Lyonu

Typy moderních čepicí

Baret

Brigitte Bardot v baretu

Baret je možné vysledovat až do doby bronzové a patří mezi nejstarší typy pokrývek hlavy. V moderní době, v 19. a 20. století, byl baret nesmírně oblíbený ve venkovských oblastech Francie, ve Španělsku a částečně i v Itálii. Své místo si vydobyl i jako nedílná součást moderní uniformy.

Jako baret je označována plochá, nízká čepka, obvykle upletená z vlny, bavlny nebo vyrobená z vlněné plsti. V současné době se baret stal módním doplňkem ženského oblečení a jeho místo v pánské garderobě – až na výjimky – nahradily jiné čepky či klobouky. Populární a oblíbené jsou stylové dámské barety ze vzorovaného, obvykle ručně pleteného, úpletu v širokém spektru módních barev.

Naší nabídku pletených baretů značky Stetson najdete na www.SEKORA.cz.

Baseballová čepice

Robert Redford v klubové baseballové čepici

Baseballová čepice se poprvé objevila v roce 1954 v seriálu Major League v USA a od té doby si vybudovala popularitu, srovnatelnou snad jen s dalšími ikonami amerického životního stylu – Coca-Colou a Big Macem. Dnes je nejrozšířenějším typem pokrývky hlavy.

Původní baseballová čepice je bavlněná, lehká, jednoduchá, s kšiltem, který stíní oči před sluncem a vzadu s nastavitelným páskem, který umožňuje změnit její velikost tak, aby padla na hlavu jakékoliv velikosti. Na vrcholu koruny má obvykle ozdobný knoflík, který často bývá ve stejné barvě, jako samotná čepice. Postupem času se vytvořily nepočetné variace na originální čepici – modifikace střihu (střih, kde koruna čepice není ušita jen z trojúhelníkových dílců, ale přední část koruny je vcelku) , použití jiných materiálů než jen bavlna (povoskovaná bavlna, kůže, len a další), doplnění o klapky na uši nebo podšití čepice teplým flísem i vícebarevné varianty.

Baseballová čepice je ideální čepicí pro volnočasové aktivity a sluší mužům i ženám. Ačkoliv se příliš nehodí pro business příležitosti, i v této oblasti je tolerována.

Naší nabídku baseballových čepicí americké legendární značky Stetson najdete na www.SEKORA.cz.

Plochá čepice – bekovka

Sean Connery v bekovce

Plochá čepice, v Čechách označovaná jako bekovka (pojmenování je odvozeno od polského ministra zahraničí Józefa Becka, který byl ministrem v letech 1932 – 1939), patří v dnešní době k nejuniverzálnějším pokrývkám hlavy. Postupem času se posunula z ryze volnočasové čepky k čepici, která je zcela akceptovatelná pro dennodenní business nošení.

Její historii je možné vysledovat až do konce třináctého století a za jejího předchůdce označit tehdejší bonnet. Moderní historie ploché čepice začíná v 19. století, kdy se stala de facto normou britského dělnictva, především ve své tvídové variantě. V prvé polovině 20. století si plochá čepice našla své místo i v rámci vyšších a nejvyšších vrstev britské populace a našla své nezastupitelné místo v prostředí venkova, honů a volnočasových aktivit provozovaných v tzv. country prostředí. S odklonem obliby klobouků se bekovka posunula do měst a zaujala místo jako běžný módní doplněk, který chrání hlavu před nepřízní počasí.

Bekovka je čepka s relativně nízkou korunou, která se svažuje směrem dopředu směrem ke kšiltu, který je zcela integrován do střihu čepice. Nejrozšířenějším materiálem, ze kterého se plochá čepice vyrábí je vlna – od klasické ovčí, přes velmi populární tvíd (o tvídových bekovkách se dozvíte více na našem blogu) až po kašmírové variace, ale populární jsou i bekovky z jemné kůže či kozinky (více se o kožených bekovkách dočtete na našem blogu).

Naší nabídku bekovek značky Stetson najdete na www.SEKORA.cz.

Ušanka

Lilly Allen v bálé ušance

Jako ušanka bývá označována teplá zimní čepice s chlopněmi, které mohou krýt uši nositele před chladem. Základním materiálem je pravá nebo umělá kožešina, která tvoří vnitřek čepky a perfektně chrání před nepřízní počasí. Venkovní část ušanky je vlněná, akrylová či kožená a pokrývá zejména vnější část koruny ušanky. Klapky na uši je možné obvykle přehnout nahoru a svázat či jinak spolu spojit, čímž vznikne nižší, ale bohatší pokrývka hlavy.

Ušanka najde své místo jednoznačně v případě, kdy rtuť teploměru sešplhá do oblasti arktických teplot. Zároveň je i oblíbeným módním doplňkem zejména dámského oblečení.

Naší nabídku ušanek americké značky Stetson najdte na www.SEKORA.cz.

 

Pletené čepice

Jessica Alba v pletené beanie čepici

Čepice upletené z vlněné (nebo i syntetické příze) jsou charakteristické vynikající ochrnou hlavy před chladem a mrazem. Původ většiny typů pletených čepicí je ryze pracovní a často vznikly jako ochrana hlavy pro námořníky, dokaře nebo stavební dělníky, kteří i v zimním období tráví většinu času venku. V průběhu 20. století se pletené čepky rozšířily mezi vyznavače zimních sportů a stále se jedná o čepice, které jsou vhodné především pro volnočasové aktivity.

Existuje množství typů pletených čepek – od beanie čepice přes pletený baret až po pletenou ušanku (více se o typech pletených čepic dozvíte v samostatném článku na našem blogu). Nejčastější přízí, ze které jsou pletené čepice vyrobené je vlněná, existují ale i čepice z příze z umělých materiálů (nejčastěji na bázi akrylu) stejně jako luxusní varianty z kašmírové nebo alpaky příze.

Pletené čepice v naší nabídce najdete na www.SEKORA.cz.

Kompletní nabídku čepicí legendární americké značky Stetson najdete na www.SEKORA.cz.