Není kašmír jako kašmír

Dnes je možné koupit v Evropě kašmírový svetr v přepočtu za 2.000,- Kč a stejně tak i za 12.000,- Kč. Na obou je uvedeno 100% kašmír a přesto je cenový rozdíl obrovský. V čem spočívá rozdíl mezi těmito svetry? Odpověď je jednoduchá, ale i složitá – Není kašmír, jako kašmír.

Levný kašmír je fenoménem 21. století. Okolo roku 1990 vyvážela Čína a Mongolsko podstatnou část své produkce kašmíru ve formě surové kašmírové vlny, která byla následně zpracovávána především v Británii a v Itálii, v místech, která mají obrovskou tradici a především specifické know-how. Po roce 1990 vznikly (zejména v Číně, ale i v Mongolsku) tovární komplexy, které zpracovávají surový kašmír a vyrábějí masově kašmírové úplety. Ačkoliv vzrostla i celosvětová produkce surového kašmíru, zejména díky tomu, že v Číně se začaly kozy kašmírové chovat průmyslově ustájené ve velkochovech, nárůst produkce surového kašmíru v žádném případě nemůže ospravedlnit tak výrazný pokles ceny hotových kašmírových úpletů.

Podle mezinárodních pravidel je možné označit výrobek značkou 100% kašmír nebo „Pure Cashmere“ pokud vlna pochází z podsady kozy kašmírové, střední hodnota průměru vlákna je nižší než 19 micronů a výrobek neobsahuje více jak 3% vláken s průměrem vyšším než 30 micronů. V této definici, která pochází z 30. let 20. století, není ani slovo o délce vlákna, jeho barvě, morfologii nebo o způsobu spřadení.

Kašmír byl, a stále ještě je, pokládán za luxusní materiál, který je jemný, trvanlivý, hřejivý a vzácný. Jeho vzácnost má své kořeny v omezené produkci vlny koz kašmírových, vysokém odpadu od surového kašmíru až k hotovému výrobku a poměrně složitém výrobním procesu, který vyžaduje značné zkušenosti a znalosti. A právě snaha modifikovat výše uvedené 3 předpoklady stojí za fenoménem levného kašmíru. Nárůst počtu chovaných koz kašmírových by měl teoreticky zvýšit celosvětovou produkci surového kašmíru. Ale jak se ukázalo, kašmír, který produkují kozy, chované ve stájích, je výrazně horší kvality (tj. podsada je tvořena hrubšími, silnějšími a kratšími chloupky) a i jeho množství, které lze ročně z každé kozy získat, je výrazně nižší (podsady je výrazně méně a ve vyčesané srsti převažují hrubé pesíky svrchní vrstvy). Příčinami této degradace kašmírové vlny jsou jednak příliš konstantní a mírné klimatické podmínky, a jednak i to, že kozy chované průmyslově ve stájích jsou stresované.

Pro výrobu levného kašmírového zboží se pak logicky nabízí použití takového surového kašmíru, který sice splňuje mezinárodní standardy, ale jehož vlákna jsou všechna okolo maximální povolené hranice a především, jejichž délka relativně krátká (10 – 30 mm). Průmyslová velkovýroba pak vyžaduje další racionalizaci vlastního procesu – např. kašmír je nejprve spřaden do vláken a pak teprve surová vlákna jsou barvena. Tímto postupem se ušetří minimálně 2 – 3 výrobní operace, ovšem za cenu horší barevné stability a homogenity hotového vlákna. I při vlastním spřádání lze vlákna i příze spřádat méně „utaženě“ a tím na stejnou délku hotové příze spotřebovat až o 30% méně surového kašmíru. Paradoxně, takto volně spřadená vlákna a příze jsou z počátku jemnější na omak a působí hebčím dojmem. Sice tato příze více žmolkuje a časem plstnatí, ale tyto vlastnosti se obvykle projeví až po určité době.

A tak je možné dnes najít na pultech obchodů de facto 2 druhy kašmírových úpletů. Ty tradiční, vyráběné časem prověřenou technologií, se známým geografickým původem surového kašmíru, které mají extrémně dlouhou životnost, a ty nové, moderní a levné. Asi nejlepším vodítkem, jak jednotlivé druhy od sebe odlišit je renomé značky, která úplet vyrobila.

Kašmírové svetry, šály a čepice vyrobené z toho nejkvalitnějšího kašmíru, zpracovaného tradičním postupem najdete na www.SEKORA.cz.



Příbuzná témata - mohlo by vás zajímat


Pin It
Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


*