Hodinářské komplikace 1

IWC Portugieser Grande Complication

Termínem komplikace se v hodinářství označují doplňkové funkce mechanického hodinového strojku. Za standardní funkce mechanického strojku se považuje ukazování času, tj. hodin, minut a vteřin; všechno navíc, ať se jedná o stopky, budík, zobrazení fází měsíce či tourbillon je již „komplikace“.

Vzhledem k tomu, že se jedná o ryze mechanické strojky (u elektrických hodinek se nehovoří o komplikacích) je i každá komplikace více či méně složitým soustrojím, která komplikuje návrh strojku hodinek – a odtud právě pochází název komplikace.

V následujících odstavcích a navazujících článcích na našem blogu najdete přehled základních hodinářských komplikací a několika vychytávek, které sice nejsou komplikací, ale ovlivňují funkčnost hodinek. Přehled je vytvořený z uživatelského hlediska a nezabývá se mechanckým provedením komplikací.

24-hodinové zobrazení času

Longines Heritage 24 Hours (24 hodinové zobrazení času)

Klasické hodinky zobrazují čas ve 12-ti hodinovém formátu, tj. od  0:00 až do 11:59. Tomu odpovídá i počet hlavních (hodinových) indikátorů po obvodě ciferníku, kterých je 12. Hodinky, které zobrazují čas ve 24 hodinovém formátu mají hodinových indikátorů na ciferníku 24 a čas zobrazují v rozsahu 0:00 až 23:59. Z hlediska mechanické konstrukce strojku jde o to, že u 12-ti hodinového formátu oběhne hodinová ručička celé kolo za 12 hodin a u 24-hodinového formátu za 24 hodin. Hodinek s 24-hodinovým formátem zobrazení není mnoho, jsme navyklí na 12-ti hodinový formát a přechod na 24-hodinový vyžaduje dost cviku a pozornosti. Nicméně u některých specifických povolání, u kterých je znemožněna orientace podle dne a noci (kosmonauti na oběžné dráze, posádky ponorek) mají hodinky, které zobrazují čas ve 24- hodinovém formátu ryze praktický smysl. Do této oblasti spadají např. Breitling Navitimer Cosmonaute, které byly poprvé na oběžné dráze v roce 1962. Nicméně ve většině ostatních případů je 24-hodinové zobrazení času spíše na úkor čitelnosti zobrazení.

Alarm (budík)

Jaeger-LeCoultre Master Memovox (hodinky s budíkem)

Budík (alarm) je komplikace, která je opravdu praktická a užitečná. Bohužel implementace budíku do náramkových hodinek s mechanickým pohonem naráží na jedno velké úskalí – prostor. Aby byl budík opravdu funkční, musí zvonit dost hlasitě a dost dlouho, což vyžaduje, aby pružina, která pohání zvonek byla silná a velká a to je právě v konfliktu s omezeným prostorem uvnitř hodinek. Existující hodinky s alarm komplikací zvoní obvykle slabě a poměrně krátkou dobu a i jejich velikost – především tloušťka – je nepříjemně velká. Budík se obvykle ovládá samostatnou korunkou, která slouží jak k nastavení času buzení (na samostatném subciferníku), tak i k zapínání a vypínání budíku a většinou i k natažení pružiny, která pohání zvonění.

Automatický nátah

Patek Philippe Aquanaut (pohled zezadu na mechanismus automatického nátahu)

Automatický nátah (Automatic, Automatique) je dnes asi nejrozšířenější hodinářskou komplikací a dnes patří k standardnímu vybavení většiny hodinek s mechanickým strojkem. Automatický nátah je soustrojí, které při každém pohybu ruky ve spolupráci s gravitací natahuje hodinky. V podstatě se jedná o relativně masivní závaží přibližně půlkruhového tvaru, které je uchycené na osičce, která přenáší pohyb závaží na natahovací mechanismus. Celé ústrojí automatického nátahu je obvykle umístěné na vnější straně strojku tak, že závaží je těsně pod víčkem hodinek, kde má dostatek místa k volnému pohybu. U hodinek s průhledným víčkem je právě automatický nátah tím, co je nejvíce viditelné sklíčkem ve víčku.

Starší automatické nátahy byly někdy konstruovány jako samostatné ústrojí, které se montovalo na vlastní strojek; dnešní moderní strojky jsou již konstruovány tak, že mechanismus automatického nátahu je zcela integrováno do strojku. Některé starší automatické nátahy natahovaly hodinky jen při pohybu jedním směrem (např. ETA7750) a tím vyžadovaly relativně více pohybu pro úplné natažení; většina moderních strojků již podporují natahování při pohybu závaží na osičce v obou směrech.

Datum

Rolex Day-Date II (datum a den v týdnu, datum s kyklopovým okem)

Mnohé hodinky zobrazují kromě času (hodin, minut a vteřin) i datum a některé i den v týdnu. Datum se obvykle zobrazuje v malém okénku, které je nejčastěji umístěné na ciferníku u 3. hodiny (dalšími rozšířenými polohami jsou u 6, mezi 4 a 5 a u 12). Den v týdnu je obvykle zobrazován v dalším okénku vedle datumu; některé modely hodinek mají pro zobrazení dne v týdnu širší, zaoblené okénko. A někdy je zobrazování dne v týdnu vedeno jako samostatná hodinářská komplikace.

Zobrazení datumu a dne v týdnu je realizováno tak, že se datumovka posune při každém druhém průchodu hodinové ručičky okolo 12. To znamená, že tato komplikace nebere v úvahu různý počet dnů v měsíci a proto je potřeba každý druhý měsíc (resp. 5 x do roka, vždy u měsíců, které nemají 31 dnů) je potřeba na začátku měsíce datum a případně i den v týdnu znovu nastavit. Natavení datumu i dne v týdnu se obvykle provádí pomocí hlavné korunky, kterou se nastavuje i čas.

Specialitou některých hodinek je drobná lupa, která je integrována ve sklíčku a je umístěná nad datumem, tzv. kyklopovo oko. Kyklopovo oko se vyskytuje u mnohých hodinek značky Rolex a výrazně zlepšuje čitelnost datumu.

Equation of Time (Vyrovnání času)

Girrard-Perregaux 1966 Annual Calender And Equation of Time (ukazatel Equation of Time je na pozici mezi 4 a 5)

Equation of Time, česky vyrovnání času, je komplikace, která udává rozdíl mezi skutečným slunečním časem a univerzálním časem, který používáme. Čas, který používáme má délku každého dne 24 hodin, ale vzhledem k tomu, že Země obíhá kolem slunce po elipse a ne po kružnici, je skutečný sluneční čas mírně jiný a délka každého dne není stejná. Rozdíl mezi skutečným časem a univerzálním časem je největší 11. února (liší se o 14:15 minut) a 3.11., kdy rozdíl činí 16:25 minuty; 15.4. a 1.9. jsou oba časy stejné. Naštěstí znaménka rozdílu jsou opačná a tak se během roku oba časy vyrovnají.

Hodinky, které ukazují Equation of Time zobrazují právě rozdíl mezi skutečným slunečním časem a časem univerzálním. Zobrazení se provádí obvykle na lineární nebo čtvrtkruhové stupnici a dá se poznat podle toho, že krajní polohy jsou označené číslicemi, blízkými číslu 15.

Tato komplikace má velmi omezené praktické využití (pokud vůbec nějaké), ale stylově doplňuje hodinky s jinými komplikacemi, především s kalendářem.

Flyback chronograf

A.Lange Datograph Up/Down s flyback chronografem

Termínem flyback je označovaná komplikace, která usnadňuje a zpříjemňuje ovládání chronografu (stopek). Jedná se o komplikaci, která má smysl a realizuje se pouze u hodinek s chronografem (stopkami).

Chronograf má ovládání, které využívá obvykle dvou tlačítek – jedním se spouští a zastavují stopky a druhé chronograf (resp. stopky) resetuje, vynuluje. Pokud máte spuštěný chronograf a chcete začít měřit jiný časový úsek, musíte stopky zastavit, vynulovat a znovu spustit, tedy celkem třikrát stisknout některé z tlačítek chronografu (a to obvykle různá tlačítka). Flyback je mechanismus, který umožňuje začít nové měření času stiskem jen jednoho tlačítka, které zastaví stopky, vynuluje je a znovu stopky spustí.

Tato komplikace je užitečná a praktická pro některé situace, ale nevýhodou je, že poskytuje jen málo času na odečtení naměřeného času stopek před novým spuštěním.

Pokračování – Následující díl o hodinářských komplikacích >>

Hodinářské komplikace 1: (zleva) 24 hodinový čas (Breitling Navitimer Cosmonaute), Alarm (Glashütte Senator Diary), Automatic (Audemars Piguet Royal Oak Selfwinding), Datum (TAG Heuer Carrera Calibre 5 Day-Date), Equation of Time (Panerai Luminor 1950 Equation of Time), Flyback (Zenith Stratos Flyback)



Příbuzná témata - mohlo by vás zajímat


Pin It
Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


*