Kašmírová vlna – zpracování

Základní surovinou pro výrobu kašmírové příze je srst (resp. pouze podsada) kozy kašmírské (Capra Hircus Laniger). Srst kozy kašmírské se skládá ze svrchní vrstvy (tzv. pesíky) a z podsady. Pesík je dlouhý, hrubý, hedvábně lesklý, rovný chlup, který má délku mezi 5 – 12 cm a průměr 60 – 90 µm a jeho primární funkcí je ochrana před deštěm nebo sněhem. Podsadu tvoří velmi jemné, husté chloupky s typickou délkou 4 – 10 cm a průměrem 12 – 19 µm a jejich úlohou je chránit zvíře před chladem. Kozí srst je každoročně na jaře ručně vyčesávána a následně přebrána tak, aby základní surovina obsahovala pouze podsadu. Paradoxně, v čím horších klimatických podmínkách kašmírské kozy žijí, tím kvalitnější vlnu poskytují – nejkvalitnější vlna pochází z koz, volně chovaných na rozlehlých severočínských nebo mongolských stepích, kde teplota v zimě dosahuje až -40°C. Vzhledem k vysoké poptávce po kašmíru jsou opakovaně činěny pokusy chovat kozy kašmírské buď průmyslově ustájené, nebo v mírnějších klimatických podmínkách, ale výsledná surovina je vždy podřadné kvality. Barva surové vlny může být šedá, hnědá nebo bílá s tím, že nejkvalitnější je barva bílá, která je ideální pro barvení v dalším procesu zpracování (šedá a hnědá barva surové vlny neumožňuje, aby byla zbarvena do jasných a zářivých odstínů).

Zpracování kašmíru je dlouhý a pracný proces, který obsahuje několik desítek postupných kroků, z nichž mnohé se provádějí ručně. Vlastní zpracování kašmíru začíná brzy na jaře, kdy místní chovatelé ručně vyčesávají kozy kašmírské a sbírají vyčesanou srst. Vyčesávání trvá 6 až 8 týdnů a z jedné kozy kašmírské se vyčeše 150 – 250 g surového kašmíru. Surový kašmír je pak ručně roztříděn podle barev a odstínů a zároveň jsou při této operaci odstraněny hrubé nečistoty. Následuje jemné proprání a následné pozvolné usušení, které má za účel odstranit prach a jemné nečistoty. Další operace patří k těm klíčovým, které určují výslednou kvalitu kašmíru – roztřídění surové vlny na vlastní jemnou podsadu, která se dále zpracovává a hrubší pesíky. Separace se provádí česáním surové vlny na speciálních strojích, které nepoškozují vlněná vlákna. Výsledkem této operace je vlněné chmýří, které je neskutečně jemné a nadýchané a jehož množství je až o polovinu menší, než váha vstupního surového kašmíru. Následuje barvení vlněného chmýří do požadovaného barevného odstínu. Vlastní barvení vyžaduje, i v dnešní době počítačových spektrálních analyzátorů, obrovské zkušenosti barvířů tak, aby výsledná barva byla konsistentní a stejnoměrná. Požadovaného barevného odstínu se dosahuje přesným smícháním vlněného chmýří několika základních barev, které se provádí opakovaně tak, aby výsledné vlněné chmýří bylo zcela homogenní. Nabarvené vlněné chmýří je pak spřádáno do nekonečných vláken. Platí, že čím delší a tenčí jsou původní chloupky podsady, tím je výsledný kašmír kvalitnější. Vlákna jsou následně znovu spřádána do kašmírové příze, která může být jednou až 8x skaná (tento parametr určuje, z kolika vláken je výsledná příze vytvořena – jednou skaná příze je nejjemnější a nejtenčí). I spřádání ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu výsledné kašmírové příze. Pokud jsou při spřádání jednotlivá vlákna více „utažená“ je výsledek sice zpočátku hrubší, ale výrazně kvalitnější a trvanlivější. Naproti tomu pokud jsou vlákna „povolená“ je vyrobená příze sice výrazně jemnější na omak, ale více se opotřebovává, vytváří více žmolky a rychleji stárne. Současně platí, že „utažená“ příze je výrazně dražší, protože se na její výrobu spotřebuje více surového kašmíru (a to až 2 x více na stejnou délku oproti “povolené” přízi).

Nejkvalitnější kašmírová příze je spřádána v Evropě – ve Velké Británii nebo v severní Itálii. Na obou místech jsou specializované přádelny s dlouholetou tradicí a know-how, které zpracovávají tu nejkvalitnější surovinu, pocházející z Mongolska nebo ze severní Číny. Jako pravý kašmír nebo 100% kašmír je možné podle mezinárodních pravidel označit pouze výrobek, který je vyroben z podsady kozy kašmírské a maximální průměr chloupků je 19 µm.

Kašmírová příze je následně používána buď pro tkaní látek, kde je obvykle kombinována s ovčí vlnou, nebo pro pletení úpletového zboží – svetrů, šál, čepic, ale i polokošil nebo celých dámských šatů. Díky své jemnosti kašmír nedráždí pokožku a obvykle ani těžcí alergici nemají problém nosit kašmírové úplety na holé tělo.

Největším producentem kašmíru je Čína s odhadovanou roční produkcí surového kašmíru okolo 12.000 tun. Mongolsko ročně vyprodukuje okolo 3.000 tun surového kašmíru, následováno  Afganistanem, Íránem, Indií, Pákistánem a Tureckem. Kromě výše uvedených tradičních oblastí se v posledních dvou desetiletích intenzivně rozvíjí chov koz kašmírských i v Austrálii, na Novém Zélandě, ve Spojených státech nebo v severní Itálii. Nicméně kvalita kašmíru z těchto nových oblastí nedosahuje kvality oblastí tradičních (kozy jsou v nových oblastech chovány v mírnějších klimatických podmínkách a jsou dobře živené a nemají tedy potřebu se chránit proti extrémním vlivům). Celkem je na světě ročně k dispozici cca 17.000 tun surového kašmíru, což představuje – po přebrání, očištění a spřadení – okolo 6.000 tun pravého 100% kašmíru. Z jedné kozy kašmírské je možné ročně získat 150 – 250 g vlny a tedy na výrobu jednoho svetru je zapotřebí vlna ze 3 koz kašmírských.

Naší nabídku luxusních kašmírových svetrů najdete na www.SEKORA.cz a kašmírových šál na www.SEKORA.cz.

 

 

 

 

 

 

 

 



Příbuzná témata - mohlo by vás zajímat


Pin It
Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


*