Šátek

Ráda si na internetu prohlížím, kromě jiného, módu a vše co s ní souvisí. A tak jsem jednou narazila na nabídku šátků a šálek Začala jsem ji prohlížet, mám pro ně slabost. Jeden mne ihned upoutal. Byl černobílý, tedy pouze černobílý. To se málokdy vidí. Mám tuto kombinaci zvláště v oblibě. Kromě toho vypadal i kvalitně. Jeho cena však byla pro mne v danou chvíli přílišná. Po nějaké investici jsem byla ve finančním útlumu. Jakýkoli nákup parády nepřicházel v úvahu. S velkou lítostí jsem si tedy šátek rozmluvila. Ale nezapomněla. Alespoň jednou denně jsem otevřela příslušnou stránku  a kochala se. Nevydržela jsem. Stalo se co se muselo stát. Marnivost zvítězila nad mrzkým mamonem.

Když mi byl šátek doručen, nelitovala jsem. Byl nádherný, kvalitní a jemný jako vánek. Prostě luxus, který zdobí. Zvýrazní, podtrhne i zhodnotí každé oblečení. Rázem se stal mým nejoblíbenějším. Nosila jsem ho neustále, vždy a všude. Až jsem na to málem doplatila.

Jednoho kalného, pošmourného a větrného dne se mi nic nedařilo. Začalo to už raním zaspání, následovala honička a zlobení s dopravou atd. Však to všichni znáte, takovému říkáme „den blbec“ -  prostě nepovedený. Spěchala jsem na poslední chvíli na nějaké důležité jednání,v jedné ruce laptop v druhé tašku. Raději pěšky, bude to rychlejší. Stihla jsem to jen taktak. Však jsem taky musela čelit křivým pohledům i nějaké nepříjemné poznámce. Naštěstí jsem nebyla úplně poslední. Za mnou se přiřítil ještě nějaký muž. Stejně mne to rozmrzelo. Aby toho nebylo málo, zjistila jsem, že nemám oblíbený šátek. Někde jsem ho cestou musela potratit. Že bych snad šla bez něj nepřicházelo v úvahu. Nálada mi spadla pod bod mrazu. Projevilo se to samozřejmě i na mém projevu . Byla jsem nesoustředěná a roztržitá, odpovídala jsem stručně a kuse, i když jsem záležitost měla náležitě  prostudovanou  a promyšlenou. Myslela jsem pořád jen na to, kde jsem mohla nechat nebo ztratit šátek. Ke všemu ještě ten opozdilec na mne pořád civěl. Bylo mně to silně nepříjemné. Co si vlastně myslí, za co mne má. Flirtování je to poslední, na co bych měla náladu. Mračila jsem se jak jsem nejvíc  uměla a v diskuzi jsem ho pořádně stírala. Byla jsem prostě protivná – i sama sobě.Oddechla jsem si když jednání  skončilo.

Zdržela jsem se, prohlížela jsem znovu tašku a plášť jestli náhodou neobjevím tu pohřešovanou věc. S otázkou zda něco nepostrádám přistoupil ke mne onen vtíravý opozdilec a podával mi papírový ubrousek. Chtěla jsem mu odseknou cosi v tom smyslu ať se nestará, přece jsem ubrousek rozbalila. Vše bylo rázem zapomenut, odpuštěno. Můj nejmilejší šátek by na světě. Byla jsem mu velice vděčná a taky jsem se dost styděla za svoje jednání i chování.

Později při kávě mi vyprávěl jak k šátku přišel: když jsem spěchala na jednání, zřejmě uvolněný šátek mi odnesl vítr a pohodil ho kamsi na chodník. On si toho všiml, zvedl ho a chtěl ho rychle předat. Přitom zjistil, že máme  stejnou cestu.

Zanedlouho jsme se rozhodli, že nadále oficiálně půjdeme stejnou cestou – co nejdále a nejdéle.

Naší nabídku hedvábných šátků najdete na www.SEKORA.cz.



Příbuzná témata - mohlo by vás zajímat


Pin It
Přidat komentář

0 Komentáře.

Přidat komentář


*