blog.sekora.cz

Hedvábí patří již více než 5000 let k luxusní textilní surovině. Hedvábí je ceněno zejména pro svůj charakteristický lesk, mimořádně příjemnou texturu, vysokou pevnost a jemnost. V současné době je hedvábí základním materiálem pro výrobu luxusních šátků, kravat a ozdobných kapesníčků, ale své uplatnění najde i při výrobě halenek a košilí, dámských šatů, a spodního prádla. Právě pro svůj lesk, strukturu povrchu a pevnost bývá hedvábí často přimícháváno do vlněných nebo bavlněných látek nebo přízí.

Motýl bourec morušový

Hedvábné vlákno je produktem nočního motýlu bource morušového (Bombyx Mori), který je vylučuje v době, kdy se larva zakukluje do kokonu. Vlákno hedvábí je složeno ze dvou základních bílkovin; fibroin je vylučován zadními částmi hedvábné žlázy bource morušového a je základním stavebním kamenem každého hedvábného vlákna. Sericin, druhá základní bílkovina hedvábí, je jakýmsi lepidlem, které drží pohromadě dvě úzká a téměř nekonečná vlákna, která každá larva bource morušového produkuje. Vlákna, která vytvářejí průmyslově šlechtění bourci morušoví mají bílou barvu a výborně vstřebávají barviva, vlákna u nešlechtěných bourců mají nazrzlou, rezavou barvu a jejich obarvení je problematičtější. Průřez hedvábného vlákna má trojúhelníkový tvar se zaoblenými rohy a po zakroucení vlákna je právě trojúhelníková struktura vlákna zodpovědná za nerovnoměrné, všemi směry rozprostřené odrazy dopadajícího světla, které stojí za unikátním a charakteristickým leskem hedvábí. Průměr vlákna je asi 10 µm a lineární hustota je 1,1 dtext (tj. 10 km vlákna váží 1 g). Hedvábí je jednou z nejpevnějších přírodních látek, ale ztrácí až 25% své pevnosti po namočení. Jeho pružnost (elasticita) je podprůměrná, má minimální vodivost elektrického proudu a tím je i náchylné ke statické elektřině. Intenzivní sluneční záření a vystavení vysoké teplotě mohou být pro hedvábí destruktivní. Povrch hedvábného vlákna je jemný, hladký, ale není klouzavý jako u syntetických materiálů.

Housenka bource morušového

Housenka bource morušového se líhne z vajíčka cca po 10 dnech. Asi po 35 dnech, kdy je housenka živena listy moruše, kterých za tu dobu spořádá 10.000 x víc než po vylíhnutí váží, a po čtyřech svlečeních se housenka začne zakuklovat do kokonu. Délka vlákna, které musí každá housenka vyprodukovat k zakuklení je okolo 2 km a zakuklení trvá 2 až 3 dny. Zakuklené kokony jsou následně spařeny v horké vodě a vlákno z kokonu je navinuto na cívku. Prvních asi 500 m vlákna z vnější vrstvy je podřadné kvality. Následující asi 1 km vlákna je nejkvalitnější vlákno a říká se mu gréž. Zbývající část kokonu je tvořena útržky hedvábného vlákna o délce 20 – 50 cm. Gréž se následně splétá do příze, kterou typicky tvoří 3 – 10 hedvábných vláken, která jsou spletena s velmi nízkým zákrutem a mají jemnost okolo 10 dtex.

Hedvábí pochází z Číny a dodnes je Čína největším producentem surového hedvábí.V následující tabulce jsou uvedeni největší producenti hedvábí (údaje z roku 2005).

(Na devátém místě tohoto žebříčku je Rumunsko s produkcí cca 1.000 tun/rok)

Kokon bource morušového

Z Číny se pěstování bource morušového rozšířilo okolo 11. století i do Evropy a od 12. století se pěstuje v Itálii (Lucca, Janov, Benátky a Florencie) a od 15. století se průmysl, spojený s hedvábím, intenzivně rozšířil v okolí francouzského Lyonu.

Hedvábí je i dnes, v 21. století,  představitelem luxusního textilního materiálu, který je obdivován zejména pro svoji jemnost, hladkost, neopakovatelný lesk a texturu povrchu. Ačkoliv produkce hedvábí vzrostla, je nejkvalitnější hedvábí stále relativně drahé a exkluzivní.

Naší nabídku luxusních hedvábných vázanek najdete na www.SEKORA.cz a nabídku značkových hedvábných šátků a ozdobných kapesníčků najdete na www.SEKORA.cz.

• Zpracování hedvábí – od housenky po přízi (6)
• Lyon – evropské hlavní město hedvábí (3)
• Materiál na výrobu kravat (3)
• Zpracování bavlny – od sklizně po přízi (2)
• Organická bavlna – geneticky nemodifikovaná bavlna (2)